<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Alois Jirásek

STARÉ POVĚSTI ČESKÉ
kompletní kniha, e-book

 

 

Elektronické knihy za hubičku!

Kromě samostatných e-knih můžete získat balíčky kompletních knih do svých čteček a jiných zařízení až o 65% levněji.

Vše k dispozici ve formátech ePub  i PDF .


Stáhnout tuto knihu v PDF a ePub
<   66   >

 

II

Když pak druhého dne král Šalamoun seděl opět se Sibylou v zahradě, žádal jí, aby mu pověděla, jak bude s jinými zeměmi, než nastane soudný den.

I pověděla Sibyla, jak křesťané se rozmnoží, že budou mít císaře a krále, židé pak že budou ztenčeni a jejich vláda že bude jim odňata. Křesťané však časem se poruší a oddají se neřestem.

"Nebude mezi nimi víry a důvěrnosti, ústa budou jinak mluvit a srdce jinak smýšlet. Právo bude prodáno, chudý člověk utlačen, sužován, opuštěn. I sešle Bůh mnoho znamení na příklad lidem, aby se polepšili. Když pak neposlechnou, setře jich Bůh Hospodin třetí díl pro jejich bezbožnost." A Sibyla vykládala, jaká to znamení budou, a když dokončila svou řeč, odešla do svých komnat. Šalamoun pak dal opět vše, co slyšel, napsat a schovat.

Třetího dne přišla Sibyla do té utěšené zahrady zas a tu potkala krále Šalamouna pod tamařišky, cypřiši a olivami. Bylo ráno, slunce z hory vycházelo. Král začal opět o budoucích věcech, a tu Sibyla sama dala, aby povolal svého písaře, jenž by napsal vše, co promluví, a to písmo aby pak bylo uschováno na věčné časy.

Jak začala o budoucnu, proměnila se tvář mladé královny, jež byla bíle oblečena, proměnily se její oči, záříce věšteckým ohněm. Stojíc na stupních pod stromy, nadšená duchem mluvila:

"Králi! Hospodin tebe moudrostí obdařil, že před tebou žádný nebyl a po tobě nebude ti roven, ač bude mnoho císařů a králů. A ti nové říše mít budou. Jedna z těch říší neb království bude slovutná a výborná, úrodná chlebem. To jest česká země a bude v ní také hojnost chmele a vína. Národ té země vystaví mnoho měst, jedno pak nadmíru veliké tak, že v něm bude více nežli tisíce domů.

Bude slavno a bude hlavou té země, neboť v něm králové přebývat budou. Než od něho také se rozmůže ohavnost a mnohé hříchy. Tak dlouho pak budou páchat nepravosti, až jim Bůh odejme krále a jiného, rodu cizího, jim ustanoví. Ten je bude pronásledovat tak, že by si po čase toužebně přáli, kdyby měli zase krále svého jazyka.

Do té české země vloudí se houfy cizích, kteří mnoho zlého s sebou přinesou. A král po králi bude robotami soužit lid, takže budou vrchnosti své robotovat čtyři dny téhodne, pro sebe pak jen dva dni pracovat. Jeden z těch králů začne neslýchané novoty, což se zprvu bude obecnému lidu líbit; ale pod pláštěm nových nařízení budou stará práva rušena. Pro ty novoty bude selský lid krále chválit, stavům však se líbit nebudou. I to za něho bude také prohlášeno, že smí každý svou víru volně vyznávat, neboť on nebude milovník duchovenstva a mnoho duchovních statků a kostelů bude za jeho panování zrušeno.

Král ten dá všechnu půdu přeměřit a lidu bude uleveno v robotách. Krále však záhy stihne smrt, umře na svém loži, a ne v boji. Smrt ta bude lidu divná a mrtvý za živého jmín bude.

Po něm přijde král, který od předešlých novot mnoho upustí. Po krátkém jeho panování nastoupí král mladý, za jehož panování strhnou se veliké vojny. I bude selský lid nucen, aby zadarmo obilí dovážel a skoro všecku svou sklizeň odváděl. Též budou mnoho na vojnu brát, takže v zemi bude pateré vojsko, každé s jiným jménem, a lid bude je živit i šatem opatřovat.

V ten čas také nastanou české zemi neúrody a Bůh sešle na ni mnoho ohňů, bouřlivých větrů, krupobití, přílišné sněhy a vody veliké.

Rok od roku bude hůř a hůře, takže se zasteskne jak starému, tak mladému na světě živu být, a nejvíce obecnému lidu, zvláště když přijdou na ně tak veliké vojny, že mnohému hospodáři vezmou do boje i posledního syna.

Ale pro to vše se národ přece nepolepší. Setrvat' ve svých nectnostech a zpozdilostech a bude veliká proměna v šatstvu a mravech. Tu se Hospodin hněvem popudí a ztrestá jej tak, že všecka města zkažena budou. Jen Tábor, Ústí, Soběslav a Mělník ujdou té zkáze, jestliže při pravdě a zákonu budou stát. Kutná Hora se propadne, Plzeň, Zatec, Hradec Králové, Kouřim a Čáslav a jiná města královská budou od nepřátel zkažena.

Prahu pak Pán nad jiná města potrestá. Ohněm a hroznou povodní zkázu vezme a nepřítel zhoubu dokoná. Její rozvaliny zarostou borovím a hložím, kuny a lišky budou tu pelešit. Slavné kdys město zpustne tak, že po čase pojede tudy forman, na Kamenném mostě zastaví, bičem do mrtvého ticha zapráská a svému synku řekne: ,Tuto bývalo veliké město Praha a tamto stávala Staro-městská radnice.'

Prve však nežli do těchto konců dojde a smutný ten čas nastane, ukážou se jis-totně různá znamení, jako: lidem budou dnové ukráceni, slunce nebude svítit, jako svítívalo, a zima zimu bude stíhat, takže lidé v kožiších budou obilí sekat.

Pak vojny nastanou a z nich vzrostou takové daně neslýchané, že lid nebude s to, aby je zaplatil. Za to bude týrán, aresty a karabáči doháněn, až takto se ozve: ,Páni, dávali jsme vám, dokud jsme měli. Nyní nemáme, všecko jste nám vzali a nenechali jste nám ani tolik, abychom se s dětmi svými najedli dosyta.'

Řeči ty však nic nezmohou a páni budou přece daně bez milosrdenství vymáhat. Tu lid obecný, věrně při sobě stoje, řekne: ,Páni, dávejte sami za nás, neboť jste již mnoho shromáždili z našich mozolů. My již platit nemůžeme, protože nic nemáme.' Tu stavové uvrhnou mnohé z mužů do vězení; ale obecný lid povstane a strhne se krvavý boj, v němž lid bude volat: ,Líp umřít v bitvě, alespoň neuhlídáme svých dětí hladem umírat.'

Takové tresty dopustí Hospodin na pány, protože sužovali své poddané velkými daněmi a robotami.

Když ta země takto bude znepokojena a její obyvatelstvo v různicích a bojích, bude obklíčena ze čtyř stran světa mocnými nepřáteli, kteříž pak najednou vtrhnou do země. I začne se bitva ze všech čtyř stran ode všeho vojska. Od hlavního města půjde ten krvavinec až k hoře Blaníku, kdež se vojska položí mezi Blaníkem a Načeradcem u vsi Bejkovic. A tu se boj začne.

Ale již předtím zhubí nepřítel, táhna k Blaníku, tolik bezbožných, takže jen málo lidí zůstane naživu, že by se snadno pod vozovou plachtou mohli schovat.

Kde ta veliká bitva bude, svítí se rybník. Před tím však časem vynesou z něho čápi a jiní ptáci všechno trní a rákosí a na kolik let před blanickou vojnou bude prázdný a vyschlý. Za té bitvy krví se naplní, takže se až přes hráz bude přelévat. I bude křik veliký, a řehtání koňstva, hlas bubnů a taková střelba hrubá i drobná, že hrozný ten hluk na dvacet čtyři míle slyšán bude. Boj sám potrvá celých dvanácte dní. Třináctého pak pošle Bůh svým věrným pomoc: z Blaníka hory vytrhne vojsko, kteréž tu Bůh chová. Jak to vojsko se zjeví, padne strach na nepřátele a dají se na útěk. Boží vojsko vykoná veliké divy a požene nepřátele, kteří na útěku Prahu poboří tak, že nezbude po ní památky. Sami však budou ze země vyhnáni a budou utíkat až k Rejnu Kolínu; tam také zmizí blanické vojsko - Bůh sám ví kam, neboť do Blaníka se více nevrátí a nikdo ho již nespatří. Po blanické bitvě vyschne zase ten rybník, šestnáctého pak dne počnou se věrní, kdo naživu zůstali, shledávat. I budou se velmi radovat, objímat se a divit, že je Pán Bůh tak zachoval. Všichni pak půjdou k tomu rybníku, kde spatří hrůzu pobitého lidstva i koňstva, jež ptáci nebeští roznesou, neboť nebude tolik lidí, kteří by mrtvoly a mrchy zakopali. Shromážděným pak věrným bude kněz sloužit mši svatou na pařezu prostřed rybníka; i budou Hospodina velebit.

Pak se navrátí každý do svého obydlí a tu bude mezi nimi svorenství, pravá láska a všichni budou jako jednoho srdce, páni i lid obecný. A bude padesát let dob-rých a úrodných a bude v Českém království velmi lacino: korec žita 7 grošů, korec pšenice 12 grošů, stará česká pinta piva za 2 krejcary a libra jeleního masa za 2 krejcary. Ve všem bude hojnost a všude pokoj a boží požehnání - "

Sibyla královna umlkla. Šalamoun, dychtě o všem mít prorocké zprávy, žádal jí, aby mu ještě zjevila, kdy nastane soudný den. Jemuž odpověděla Sibyla: "Králi, toho povědomost nemám, neboť toho neoznámil Bůh ani svým andělům. Ale řeknu ti, králi: Máš služebníky, dobré a zlé. Dáváš-li zlému tolik jako dobrému?"

"Dobrý měj se dobře, zlý budiž potrestán," odvětil král.

A tu Sibyla:

"Dobře odpověděls, králi. Tedy budou-li lidé dobře činit, Hospodin přidá. Budou-li ho však hněvat, ukrátí let a dní, kteréž ustanovil od stvoření světa. Jen tolik mi povědomo o soudném dnu i to, že mnohá znamení a divy mnohé na slunci i na měsíci, na nebi i na zemi se dít budou, prve nežli přijde Bůh Hospodin."

Odmlčela se, pak dodala:

"Totoť mé proroctví, ó králi Šalamoune! Ulož je a zachovej. Až věkové minou, stvrdí se slova má a pozdní pokolení se přesvědčí, že Sibyla zjevila ti proroctví pravá."

A král Šalamoun, moudrý a zkušený, pokořil se mladé královně stojící před ním výše na stupni, pod tamařišky, cypřiši a olivami utěšené zahrady, již províval lahodný větřík a lahodná vůně a nad níž zářilo ranní nebe.

 

<   66   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist