Josef Jungmann

Do roku 1788 studoval Jungmann v Berouně, odkud přešel na piaristské gymnázium v Praze, na němž maturoval roku 1792. Poté studoval v Praze na filosofické fakultě (1792-1795) a později (do roku 1799) práva, studia však nedokončil. V této době působil zároveň jako soukromý učitel.

Od r. 1799 vyučoval Jungmann v Litoměřicích na gymnáziu, kde se roku 1800 oženil s poměrně zámožnou Johannou Světeckou z Černčic. Od r. 1800 zdarma vyučoval na Litoměřickém gymnasiu češtinu, byl první učitel v Čechách a na Moravě. Roku 1815 odešel Jungmann do Prahy, kde se stal ředitelem Staročeského gymnázia a nakonec také rektorem na universitě. Pochován je na Slavíně.

Jungmann se zasloužil o založení prvního českého vědeckého časopisu Krok. Skupinu obrozenců okolo něho se vytvořivší nazýváme dnes tzv. Jungmannovou básnickou a vědeckou školou (patřili sem všechny významné osobnosti české vědy a literatury té doby, např. František Palacký František Palacký
[14.6.1798-26.5.1876] - , Jan Evangelista Purkyně, František Ladislav Čelakovský František Ladislav Čelakovský
[7.3.1799-5.8.1852] - a další) S pomocí této (vědecké) skupiny se mu podařilo vydat své životní dílo: pětidílný Slovník česko-německý (120 000 hesel), který byl (po Dobrovského Zevrubné mluvnici české) druhým základním kamenem pro pozvolné ustanovení normy spisovné češtiny.

Chtěl sestavit první českou velkou encyklopedii. Po objevení rukopisů obhajoval jejich pravost - je však pravděpodobné, že si byl vědom, že tyto dokumenty ve zkutečnosti zcela pravé nejsou.