Franz Kafka

AFORISMY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Z deníků

Židovskou očistnou lázeň, kterou má v Rusku každá židovská náboženská obec, si představuji jako kabinu s umývadlem přesně stanovených rozměrů a se zařízením, jež předepsal a nad nímž dohlíží rabín; má pouze smývat pozemskou špínu duše, takže její vnější podoba nerozhoduje, je symbolem, a proto může být špinavá a smradlavá, což také je, ale přesto plní svůj účel. Zajde tam žena, aby se očistila od čmýry, písař thory, aby se před napsáním poslední věty odstavce očistil od hříšných myšlenek.

Někdy se zdá, že hra utkvívá kdesi nahoře v kulisách, herci z ní stahují pásky, jejichž konce hravě drží v rukou nebo si je omotávají kolem těla, a že jen tu a tam některá nepoddajná páska vyzvedne před zděšeným obecenstvem toho či onoho herce do výše.

Mám nesporně odpor k antitézám. Přicházejí sice nečekaně, ale nepřekvapují, neboť byly vždycky na dosah ruky; pokud byly v podvědomí, pak jen na jeho nejzazším okraji. Plodí sice důkladnost, bohatství, úplnost, ale jen jako figura v kole života; honíme dokola svůj ubohý nápad. Jakkoliv se dovedou od sebe lišit, jsou bez jakékoliv nuance, rostou člověku pod rukama, jako by bobtnaly ve vodě, zpočátku se zdá, že porostou do nekonečna, ale nakonec se spokojí s průměrnou, neměnnou velikostí. Svinují se, nelze je rozvinout, skýtají opěrný bod, jsou dírou po suku, nehybným útokem, shůry, jak jsem ukázal, přitahují antitézy. Kéž by přitáhly k sobě všecky a navždy.

Psát deník je výhodné i proto, že si člověk s uklidňující jasností uvědomí změny, jimž neustále podléhá, na něž ovšem vcelku věří, které tuší a přiznává, které však povědomě popře vždycky, když má z takového přiznání načerpat naději nebo klid. V deníku najde důkazy toho, že i v situacích, které se dnes zdají nesnesitelné, žil, pozoroval a zapisoval postřehy, že tady tahle pravice se pohybovala jako dnes, kdy jsme sice moudřejší o možnost přehlédnout tehdejší situaci, ale proto tím spíše si musíme přiznat, jak neohroženě jsme tenkrát bojovali, což se nám dařilo přes všechnu tehdejší neznalost.

Rozběhnout se proti oknu a po roztříštěných rámech a střechách, vyčerpán nasazením veškerých sil, překročit římsu.

Růst sil po rozsáhlém, usilovném vzpomínání. K naší lodi se stáčí samostatná brázda, a se stoupajícím účinkem stoupá vědomí sil i sám účinek.

Dokončit sebemenší stať není ani tak těžké proto, že náš cit pro ukončení určitého úseku si žádá ohně, který nelze jen tak vykřesat z toho, co jsme doposud skutečně napsali, nýbrž spíš proto, že i nejmenší stať vyžaduje od autora spokojenost se sebou samým a sebezapomnění, z něhož se bez silného rozhodnutí a vnějšího impulsu nevychází tak snadno na čerstvé povětří všedního dne, a tak člověk spíš od všeho neklidně uteče a nenápadně se odpoutá dřív, než se stať hladce uzavře, takže závěr se pak musí dokončovat zvenčí holýma rukama, které musí nejen pracovat, ale také se něčeho přidržovat.

Obrat, k němuž dojde v hovoru, kde se nejdřív obšírně mluví o strastech nejhlubší existence a pak, ne (...)

(......)