Jan Amos Komenský

LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Poutník domu trefil

PRVNÍ OBRÁCENÍ JEST DÍLO BOŽÍ. To když já mluviti přestanu,všecken se ještě hrůzou třesa, uslyším za sebou temný hlas řkoucí: "Navrať se." i přizdvihnu hlavy a hledím, kdo to volá, a kam se vrátiti velí: ale nevidím nic, ani vůdce svého Vševěda. Neboť i ten mne již byl opustil.

Vtom, aj, znovu hlas zazní: "Navrať se." Já nevěda, kam se navrátiti, ani kudy z té mrákoty vyjíti, truchliti začnu; a aj, hlas potřetí volá: "Navrať se, odkuds vyšel, do domu srdce svého, a zavři po sobě dvéře."

DRUHÉ NAŠEHO TAKÉ PŘIČINĚNÍ VYHLEDÁVÁ. Kteréž rady já, jak jsem rozuměl, tak jsem poslechl, a že jsem Boha radícího poslechl, přešťastně jsem učinil: ale i to již dar jeho byl. Sebera tedy, jak jsem mohl, myšlení svá, a uzavíraje oči, uši, ústa, chřípě a všecky vnější průduchy, vstoupil jsem vnitř srdce do srdce svého: a aj, bylo tam tma. Ale když se, očima mhouraje, trošku poobhlédnu, spatřím skrovničké, skulinami se vpouštějící světlo, a uhlédám navrchu v klenutí svého toho pokojíčka okno jakési veliké, okrouhlé, že žádného skrze ně světla nešlo.

VYLÍČENÍ POKAŽENÉ PŘIROZENOSTI. Takž při tmavém tom skromném světle sem tam se ohlídaje, uzřím po stěnách obrázky jakési, pěkného někdy díla, jakž se zdálo, než barev zašlých a s utínanými neb ulamovanými některými oudy. K nimž blíže přistoupě, znamenám zápisy: Opatrnost, Pokora, Spravedlnost, Čistota, Středmost tec. Uprostřed pak pokoje rozházené spatřím žebříky jakési polámané a ztroskotané; též poštípané a rozmetané skřipce a provazy; taktéž veliká, ale s vyškubaným peřím křídla. Naposledy kola hodinná, s ulámanými aneb zkřivenými válci, zoubky, sloupci, vše sem a tam rozházené.

LIDSKÝM UMĚNÍM NAPRAVITI SE NEMOHOUCÍ. I divím se, co to za přípravy, a jak to a od koho porušeno býti muselo: a jak by se to zase spraviti mohlo. Ale na to mysle a hledě, nic jsem vymysliti nemohl: než naděje mi se dělala, žeť mi se ten, který mne zavoláním svým tam uvedl, kdo pak koli ten jest, ještě se ozve a mne při dalších věcech spraví. Neboť mi se to, čehož jsem tu začátek viděl, líbiti začalo: jakož proto, že pokojík ten ne tak jako prvé místa, po nichž jsem v světě chodil, smrděl; tak i proto, že jsem tu žádného šustu a chřestu, vřesku a třesku, nepokoje a kolotání, tahání a násilí (čehož v světě všudy plno) nespatřil, ale vše ticho.