Jiří Kulhánek

SPOJENI V BOHU
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Velitele letiště trápil těžký sen, dalo by se říci můra.

Jen co po vyčerpávajícím dnu zavrtal na krátko ostříhanou hlavu do polštáře, jeho podvědomí explodovalo ve víru velice plastických obrazů:

On, plukovník velící taktickému letišti pod XXXXXXXX horami, byl zničehonic povýšen na vrchního velitele armády Spojených státu amerických. Presidentovi familiárně říkal Johne a obden s ním snídal v Bílém domě.

"Víš sám nejlíp, Frede," (Plukovník, nyní generál generálů, se i ve snu jmenoval Fred.) Tedy: "Víš sám nejlíp, Frede," řekl jednou ráno prezident ustaraně, "že s těmi Araby máme neustále nějaké problémy. Nemohl bys s tím, prosím tě, něco udělat? Nějak do toho šlápnout?"

"Jasně, Johne, že seš to ty..." odhodil Fred nedojedenou briošku, zasalutoval a šel do toho šlápnout. -

Až potud by se sen nevyvíjel tak špatně, ale potom...

Ještě na schodech před Bílým domem vymyslel vpravdě geniální plán:

Nechá porazit všechna prasata, co jich v USA je, a armády řezníku jejich chladnoucí mrtvoly přemění na tuny a tuny vábných růžovoučkých řízků, které supertajná elitní brigáda chemiků napreparuje koncentrovaným LSD. Pak budou všechny ty megatuny vepřového za symbolické ceny vrženy na arabský trh.

Generálgenerálů před svým vnitřním zrakem již viděl tisícimílové zástupy obluzených Arabů, držících se kolem krku a svorně tancujících hula-hula. Jejich zfetované fundamentalisticko-militaristické vlády zanechají hrozeb a pošťuchování do okolního světa a budou se zabývat výhradně dovozem holandských tulipánů, aby si křepčící národy měly z čeho splétat jásavě barevné věnce kolem krku.

V autě, které ho převáželo do Pentagonu, vymyslel i kódový název, kterým celou monstrózní akci zaštítí: OPERACE HYPNOSTEAK.

Realizace se ukázala být neuvěřitelně snadnou. Jatka v celých Státech jela naplno a jednotky chemiků s cukřenkami naplněnými krystalky LSD práškovaly lány řízků...

Od této chvíle to se snem začalo jít s kopce.

Flotila lodí vezoucí steaky, byla z arabských přístavů vrácena bez povolení vykládky...

Fred opomněl takovou drobnost - že muslim radši zhyne hlady, než by pozřel byť jen kousíček vepřového. Na rozdíl od US vojáků. Ti, když zjistili, co s nimi taková kotleta udělá, propadali nezřízenému obžerství, a nic než vepřové už je nezajímalo. USA tak přišly o několik ponorek a letadlových lodí.

A ta mezinárodní ostuda!

V Anglii proběhla vlna demonstrací, na nichž se objevily transparenty s nápisy jako: "At žijí UNITED STEAKS of AMERICA!", a nebo obrovské dolarové bankovky, na kterých byla namísto velikánů severoamerických dějin hlava růžového čuníka s citrónem v rypáčku...

Narkomafie podala u OSN oficiální protest kvůli nekalé konkurenci...

No prostě hrůza!

President si generálagenerálů narychlo povolal do Bílého domu; v nezvyklý čas - k obědu. Zavedl ho rovnou do zadní zahrady. Tam se jako moloch šílenství rozkládala obrovitá hora oschlých vepřových plátků. Hora vyšší než cokoliv v okolí. Čelem k té zasmrádlé hrůze, těsně u její paty, byl malilinkatý campingový stolek s plátěnou židličkou. Na jeho umakartové desce ležel osamocený talíř s příborem, a vedle stolu stál hrozivě se usmívající presidentův šéfkuchař - s pánví a primusem.

"Frede, Frede, cos mi to jen udělal?!" bědoval president a tlačil ho v ocelovém sevření svých paží k tomu stolku.

"Teď to musíš dát do pořádku, Frede! A Frede! Jen ty sám!"

"Ne, to ne!" křičel generálgenerálů. "Prosím tě, Johne, jen tohle ne!"

"Nesmí zůstat ani stopa, Frede!" zamáčkl slzu president a srazil ho do židle, až hliníkové trubky zapraštěly.

"Po této ostudě, kterou jsi vrhl stín na celou Ameriku, opravdu nesmí zůstat ani stopa, Frede! A o to se, Frede, musíš postarat jen ty sám!" zopakoval president oficiálním (televizním) hlasem, "Je to tvá lidská a hlavně politická povinnost!"

Mrazivý stín hory masa zakrýval slunce a kuchař s ďábelským leskem v oku zapálil primus pod pánví...

"Frede! Frede! No tak už se konečně probuď!"

"Ano, Johne, ano! Všechno jen ty steaky ne!" spánkem omámený plukovník se posadil na posteli a po obličeji mu stékal studený pot. Pyžamo mohl ždímat.

"Frede otevři! Otevři!" v hlase prvního pobočníka, který se dovnitř jeho ložnice právě začal prokopávat, se ozývala hysterie.

Plukovník si dopřál několik vteřin, v kterých mu probouzející se mozek propláchl rajský balzám skutečnosti, v které neměly místo hory vepřového, nadrogované mouchy bzučící Yankee-doodle, snídaně u presidenta a tak. Odhodil propocenou přikrývku a s úsměvem vyskočil na nohy.

Jen ať se venku děje, co chce...!", pomyslel si.