Jack London
překlad: Vladimír Svoboda

MOŘE, SNÍH A VELKOMĚSTA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Nepřítel celého světa

Silas Bannerman to byl, kdo nakonec uštval onoho černokněžnického vědce a arcinepřítele lidského rodu, Emila Glucka. Gluckovo doznání, jež učinil, než se šel posadit do elektrického křesla, vrhlo jasné světlo na sérii záhadných událostí, mnohdy zdánlivě spolu navzájem nesouvisejících, které v letech třiatřicet až čtyřicet vzbudily ve světě tolik rozruchu. Až do uveřejnění onoho pozoruhodného dokumentu se nikomu ani nesnilo, že by vraždy příslušníků newyorské městské policie mohly mít něco společného s atentátem na portugalské královské manžele. I když však na nás zločiny Emila Glucka nutně působí úděsným dojmem, není současně lehké zcela umlčet útrpnost, která se v nás ozývá nad nešťastným géniem, pod tlakem křivd křivě se vyvíjejícím. Nikdo zatím se na jeho případ nepodíval z této stránky, a přece ze spoust výpovědí, dokladů a záznamů současníků jsme s to nejen rekonstruovat Gluckův přesný portrét, ale také posoudit síly, které ho hnětly v konečnou podobu netvora a které ho srážely níž a níž po hrozném svahu, na nějž vkročil.

Emil Gluck se narodil v Syrakusách ve státě New York roku devadesát pět. Jeho otec Josephus Gluck byl strážným a nočním hlídačem – o pět let později náhle zemřel na zápal plic. Matka, hezká křehká bytost – před sňatkem byla kloboučnicí –, se nad ztrátou manžela utrápila k smrti. A přecitlivělost zděděná po matce se stala u chlapce chorobou.

Emila, tehdy šestiletého, si odvedla jeho teta, Anna Bartellová. Byla to vlastní sestra jeho matky, avšak v jejím srdci se nenašlo místečko pro laskavý vztah k plachému, do sebe schoulenému chlapci. Anna Bartellová byla marnivá, povrchní a bezcitná ženská. Stižena chudobou vlekla navíc životem jako břemeno líného manžela, budižkničemu a tuláka. Malý Emil Gluck byl zkrátka málo vítaný a na Annu Bartellovou bylo spolehnutí, že mu to dá dost zřetelně pocítit. Za ukázku, jak s ním bylo zacházeno v tomto tvárlivém raném věku, může posloužit tato příhoda.

Když už žil u Bartellů něco málo přes rok, zlomil si nohu. Stalo se mu to, když si hrál na střeše, což měl zakázáno – všichni kluci od věků do věků to dělali a budou dělat. Noha byla zlomena ve stehně nadvakrát. Polekaní kamarádi Emilovi pomohli, dovlekl se až na chodník před dům a tam omdlel. Děti ze sousedství se bály zlověstné ženy, jež vládla Bartellovic domem; sebraly však odvahu, zazvonily a pověděly Anně Bartellové, co se přihodilo. Ta se na chlapce, jenž ležel v bezvědomí na zemi, ani nepodívala, přibouchla dveře a vrátila se k neckám. Čas utíkal. Dalo se do mrholení, Emil Gluck se probral a vzlykal na dešti. Nohu bylo třeba neprodleně napravit. Za těchto okolností se rychle vyvíjel zánět a z nehody se stávala ošklivá záležitost. Po dvou hodinách šly rozhorlené sousedky Anně Bartellové vyčinit. Tentokrát vyšla teta ven a na chlapce se podívala. Kopla ho přitom do boku, jak jí ležel bezmocně u nohou, a hystericky se ho zřekla. Vůbec to není její dítě, vykřikovala, ať zavolají ambulanci (...)

(......)