Arnošt Lustig

DITA SAXOVÁ
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Recenze

Lustigův román Dita Saxová byl vydán roku 1963 v nakladatelství Československý spisovatel. V češtině a četných překladech pak vyšel ve světě ještě několikrát. V roce 1979 jej vydali i manželé Škvorečtí v Torontu. Román patří k vrcholům Lustigovy tvorby a právem se řadí k největším klenotům světové poválečné literatury. V této doplněné podobě vychází poprvé. Spisovatelovy úpravy týkající se rozsahu i hloubky zpracování podtrhují význam tématu, které po celý život neopustil a jež je stále povážlivě aktuální i v dnešní době.

 

Hlavní hrdinkou románu je Dita Saxová, osmnáctiletá židovská dívka, která jako jediná z rodiny přežila pobyt v koncentračním táboře. Společně s ostatními děvčaty pobývá v domě na Lublaňské ulici u správce Lva Goldblatta, zvaného Bohužel a bohudík, a jeho ženy Isabely Goldblattové, v pokoji číslo 16. Strávila dva roky v Terezíně společně s rodiči, než je rozdělili a odvezli do Auschwitz-Birkenau. Měla za sebou také aférku s rakouským gigolem.

Dita se většinou zdála veselá, ale někdy z ní šel strach a člověk nevěděl, co se jí honí hlavou a co udělá. Bylo jí osmnáct, ale často jednala jako pětadvacetiletá. Všechny dívky v domově braly život po svém, svět pro ně byl kasino, kde člověk využije štěstí, jakkoli a kdekoli se vyskytne, a umí se o sebe postarat, navzdory všemu. Lev Goldblatt často přemýšlel, co si jeho chovanky myslí, ale ničím si nebyl jistý.

Za Ditou přišel neznámý muž a odevzdal jí dědictví po strýci Karlovi, svém příteli, které během války přechovával. V balíčku bylo několik zlatých fólií, ale Ditu moc nezajímaly, později si za ně koupila náramek a některé fólie darovala svým kamarádkám z domova.

Vedle Dity bydlela Linda Huppertová, pověstná treperenda, byla velmi zvědavá a zajímala se o to, po čem jí nic nebylo. Věděla například, že Líza Vágnerová pracovala dříve v odvšivovací stanici, kde cyklonem B dezinfikovala šaty z ženského lágru. Taky jí bylo známo těhotenství Kity Borgerové. Ditě záviděla náklonnost Ficiho Neugeborna, o kterou naopak Dita nejevila přílišný zájem. Linda se raději zabývala starostmi jiných, aby zapomněla na ty vlastní.

Dita se líbila i D.E.Huppertovi, bratrovi Lindy. Další z chlapců, kteří přežili válku, byl Andy Lebovič a Avi Fišer. Andy si myslel, že když se dostal ze sprch smrti, má právo na všechny ženy na světě. Měl osmatřicetiletou milenku a Dita by se mu zřejmě také zamlouvala. Dita nad oběma kluky přemýšlela, přemýšlela i nad tím, zda by už neměla příjít o své panenství. Nakonec o něj přijde s Davidem Egonem Huppertem v jednom hotelu, kde stráví celou noc. Dlouho si potom povídají a řeší, co od života chtějí. Dita by byla ochotná s Davidem žít, on se k ní také chová moc krásně, ale tři týdny po jejich společné noci se jí neozve, ani neodpoví na dopis, který mu napsala. Setkají se až na jarním večírku, kde se objeví i lidé z Mezinárodního modrobílého svazu židovských studentů, s nimiž by Dita ráda někam vycestovala. Za přímluvy D.E. a Munka, knihovníka, u kterého čas pracovala, jí nabídnou letní stipendium v Grindewaldu. Isabela Goldblattová zemře a Britta, zvaná Bohorodička nebo Velká Británie, odcestuje vlakem do Anglie. Líza Vágnerová se provdala za advokáta Gottloba, který se nejrpve pokoušel svést Ditu.

I ve Švýcarsku Dita stále myslí na D.E. a posílá mu dopisy. On ji ale nechce. Na večírku se sblíží se dvěma bratry, uvažuje o svém životě, pak odchází do lesa, kde uklouzne a umírá.