Karl May

KARAVANA OTROKŮ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

13. KAPITOLA
PRONÁSLEDOVÁNÍ

Po nalodění mužstva byly vytaženy kotvy a za obvyklého voláni "já rabb, já rabb, ó Bože, ó Bože!", s nímž každý muslim začíná svou práci, odstrčili bahhárové, lodníci, lodě od kotviště, kde stály ženy a děti vojáků. Majitelé zerib dovolují svým vojákům ubytovat v zeríbě své rodinné příslušníky. Dělají to z prozaického důvodu: přítomnost příbuzných připoutává vojáky k zeríbě a zabraňuje dezerci.

Příznivý vítr nadouval plachty a lodě vyrazily proti proudu.

Hasan Murat nepřeceňoval možnosti. Nokvery v ničem nezaostávaly za dahabíjí, a Schwarz s potěšením pozoroval, že tato okolnost nabádá lodníky k závodu.

Dahabíje měla zkušeného rajíse, kapitána a vyškoleného mustamila, kormidelníka. Oba byli podřízeni Schwarzovi. I nokvery měly své rajíse a mustamily, kteří, byť nebyli vyškoleni, znali každý kout řeky. Všichni tři kapitáni dělali všechno proto, aby se předstihli. Nastaly pravé závody, jaké lze vidět pouze na Mississippi. Rajísové nařídili kormidelníkům, aby se chopili žerdí a pomáhali jim při tom i askáríjové.

Zvláště se vyznamenával nokver, na jehož palubě velel El Šachchár. Chraploun byl dobrý voják na souši a ještě lepší lodník. Podle známého arabského zvyku rozohňoval své mužstvo střídavě lichotivými názvy a nadávkami.

"Já Alláh, já nabí! Amal, amal, já Alláh, amal! Já Alláh, já musáid, amal, amal! Ó Alláhu, ó Proroku! Do toho, do toho, ó Alláhu, do toho! Ó Alláhu, ó pomocníku, do toho, do toho! Dokažte, že je jen jeden Bůh. Ó Bože, prokaž nám svou milost svým požehnáním. Chvalte Proroka, ó mužové!"

Jeho lidé pracovali v záři slunce. Pot jim stékal v praméncích po tváři a hrudi. Chraplounův nokver byl v řadě poslední a na čele plula dahabíje. El Šachchár chtěl předstihnout druhý nokver a proto se snažil odvrátit vítr z jeho plachet. Chce-li toho arabský rajís dosáhnout, vráží svůj nůž do stěžně a vyzývá přitom Alláha. Proto vytáhl Chraploun svůj kindžál, obrovský zakřivený nůž, pozvedl jej vzhůru, aby to viděla celá posádka a zařval chraptivě:

"Kávám, kávám! Satir, šadíd! Rychle, rychle! Buďte silní, buďte pilní! Strkejte, táhněte, zabírejte, vy silní, vy obratní! Nepovolujte, miláčkové Alláha! Pracujte, vy psi, lenoši, zbabělci! Tu je můj nůž: vidíte ho? Řeže vítr! Vezměte přednímu nokveru vítr, ať splihnou jeho plachty! Pracujte děti, synové moji! Pracujte, vyvolení! Přijde naše chvíle, už je tady. Sikkíni, sikkíni, ha sikkíni! Můj nůž, můj nůž, zde je můj nůž!" Zařval, přiskočil ke stěžni a rozpřáhl se k bodnuti. Ve chvíli, když ve směru větru zakrývala plachta jeho lodi plachtu druhého nokveru, vrazil nůž do stěžně a zavyl:

"Bismilláhi, jalla, jalla já mubárakún! Ve jménu Alláha, pracujte, pracujte, vy požehnaní! Máme ho, už ho máme! Pohleďte, dochází mu dech! Li kuddám, li kuddám kupředu, kupředu! Je to v pořádku, vpřed! Vzali jsme mu vítr. Aíb álejhu, hamdulťlláh, hanba mu, díky Bohu!"

Plachta druhého nokveru splaskla a zašuměla, otírajíc se o stěžeň. Šachchárův (...)

(......)