Karl May

POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

NOČNÍ TMOU JAKO O ZÁVOD

Humply Bili, Gunstick Uncle a Angličan pospíchali, seč byli, v noční tmě přes les ke svým koním. Dostali se k nim bez nesnází jen díky dobře vycvičeným smyslům obou lovců. Lord Castlepool by asi těžko hledal jejich stanoviště, vždyť teď, když byla kolem tma tmoucí, ještě víc než za dne si byly všechny ty kopečky a údolíčka podobné jak vejce vejci. Odvázali koně od kolíků, nasedli na ně a volná zvířata k sobě přivázali za uzdu.

Sotva se připravili, dorazili k nim osvobození Osedžové.

„Trampové slepí a hluší,“ soudil Dobré slunce. „Mnoho z nich poputuje do věčných lovišť, aby tam sloužili duším Osedžů!“

„Snad nemyslíš na pomstu?“ zeptal se Bili.

„Můj bílý bratr se tomu diví? Nepřišlo snad osm Osedžů o život? Neměli jsme snad i my ostatní být umučeni a zabiti? Vydáme se k vigvamům Osedžů a přivedeme mnoho bojovníků. Najdeme potom stopy těch zbabělců a uhasíme život tolika z nich, kolik jich Manitou vydá do našich rukou.“

„Může mi Menaka Šecha prozradit, kde se nyní pasou stáda Osedžů?“

„Na západ odtud.“

„To tedy musíte jet kolem Butlerovy farmy.“

„Ano.“

„Jak dlouho to trvá na koni od farmy?“

„Na dobrém koni dojede jezdec k prvním stádům za půl dne. Musí však jet bez zastávek a rychle.“

„To je dobré. Pospěšme si, abychom zachránili Butlera.“

„Co praví můj bratr? Butler je přítel Osedžů - hrozí mu snad nějaké nebezpečí?“

„Trampové chtějí ráno přepadnout jeho farmu. Musíme je předejít a varovat tamní lidi.“

„Uff! Moji bojovníci sami povedou volná zvířata! Bílí bratři pak budou moci rychleji spěchat k Butlerově farmě. Dobré slunce pojede s nimi.“

Humply Bili přijal náčelníkův návrh okamžitě. Nechali přebytečné koně Indiánům a svá zvířata pobídli k rychlému cvalu. Jeli přesně směrem, kudy před několika hodinami prchal Menaka Šecha před svými pronásledovateli.

Za bílého dne měl i zkušený a místa znalý zálesák co dělat, aby se zde vyznal - ale nezabloudit v prérii v noci, to už byl hotový zázrak. Však to také Angličan Humply Billovi, který jel celou cestu vedle něho, s tichým obdivem řekl.

„Milý pane,“ mínil zálesák, „tady uvidíte ještě leccos, nad čím vám zůstane rozum stát. A nejenom uvidíte a uslyšíte. Třeba to prožijete i na vlastní kůži.“

„A vy sám - bez Indiána - byste nezabloudil?“

„Já? Hm... Abych byl upřímný, mně by ani ve snu nenapadlo se prohánět mezi zdejšími kopečky, když je tma jako v ranci. Já bych jel pěkně pomaloučku polehoučku a pro jistotu bych si moc dobře prohlídl každé údolíčko, každý zákruteček. Do rána bych to přirozeně včas nestihl!“

„Ještě se neví, jestli se to podaří náčelníkovi!“

„Ale ano! Takový Indián vám správný směr cesty přímo vyčuchá. Vždyť si nevidíme málem na špičku nosu, a přesto se ženeme jako po císařské silnici za bílého dne. Já bych se vsadil, mylorde, že za šest hodin zaklepeme na vrata Butlerovy farmy...“

„Cože?“ Lord Castlepool se nadšením div nezakuckal. „Vy se chcete vsadit - no, to je báječná věc! Vy tvrdíte, že budeme za šest hodin u (...)

(......)