Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Autor o názvu titulu Agogh říká toto: "… je to jméno ta zvaného básnického hrdiny, ale raději řeknu lyrické postavy, která se zjevně ukáže jen ve dvou Metaforách. Je to postava proměnlivá, ne viditelná. I v ostatních básních je obsažena - ne utajena. Je nenápadnější, ale stále se chce podobat člověku, obyčejnému člověku, kterého vzněcuje, znepokojuje i mučí tento neobyčejný lidský život. Báseň je jeho prostor, z něhož vychází - a žije potud, pokud se udrží v myslích a srdcích čtenářů. Ale udraží se jen v myslích vzrušených a v srdcích se zrychleným tepem - a pro toto musí něco udělat."
Sbírka Agogh se skládá z veršů, které vznikaly převážně v šedesátých letech. Básně byly poprvé vydány v samizdatové edici Petlice roku 1980 v Mnichově a teprve roku 1989 mohly vyjít i u nás. Sbírka Agogh je často označována za stěžejní dílo autora - jedná se o reakci na období normalizace plné hořkých veršů, z nichž čiší smutek a beznaděj.
Sbírka je expresivně velmi drsná - Mikulášek využívá velmi živoucích obrazů, abstraktních výrazů a symbolů, aby nás dokázal vtáhnout do své teskné melancholie. Sbírce dominuje silně pesimistický ráz čišící z každého verše, skoro jako by Mikulášek nedoufal, že se něco může obrátit k lepšímu.
Básně samotné jsou rozděleny do čtyr hlavních oddílů: METAFORY, NEKROLOGY, FANTÓMY a MEANDRY.
Hlavními motivy Metafor jsou láska, touha, naproti tomu vina nebo samota.
Postava Agogha – krále. Prostupuje celým prvním oddílem, je to jakási autorova stylizace. Z jeho pohleedu konstatuje svět, dívá se na jeho nedostatky.
Nejzajímavější (a nejodlišnější) metaforou zůstává Metafora sedmá (Trůnní řeč Agogha krále, lítosti krále a smutku). V té Mikulášek využívá zajímavých veršů a slovních obratů k pospsání světa. Toho co bylo, je, a bude. Je to svým způsobem taková kritika.
Nejkratší oddíl sbírky, čítající pouze čtyři básně. Jak už název napovídá, jsou to básně věnovány památce někoho, ke komu měl autor vztah (většinou přátelé) nebo koho si vážil.
Výjimkou je poslední báseň - Nedokončená (Památce této básně), která není věnována osobě, nýbrž symbolicky sama sobě. Je z nich taky nejzajímavější.
Hlavními motivy nekrologů je kontrast mezi životem a smrtí.
Poslední oddíl sbírky obsahuje 17 básní, je tak nejdelší. Básně jsou různorodé, některé jsou věnovány (Seifertovi, Justlovi).
Báseň Instrumentace obsahje například odkaz na Máchův Máj, asi nejzajímavější básní této části je Fantastický déšť (Vladimíru Justlovi), evokující pocity deště, nebo báseň Ženy na podzim.
Motivy Meandrů jsou hlavne smutek, melancholie, stesk, a v neposlední řadě se vyskytuje motiv vína (kterému autor po celý život holdoval).
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky