Moliére
překlad: Jaroslav Vrchlický

LAKOMEC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup 5.

Harpagon, Valer, Jakub.

 

HARPAGON. Pojď sem pomoci mně, Valere. A ty, Jakube, se přibliž, nechal jsem tě až naposled!

MISTR JAKUB. Chcete mluviti, pane, k svému kuchaři anebo k svému kočímu, představuju obé.

HARPAGON. K oběma chci mluviti.

MISTR JAKUB. Ale ku kterému dřív?

HARPAGON. Ke kuchaři.

MISTR JAKUB. Sečkejte chvíli. (Shodí svou kazajku kočího a jest v obleku kuchaře.) Prosím!

HARPAGON. Co jsou to za hloupé okolky?

MISTR JAKUB. Račte jen mluvit!

HARPAGON. Dávám dnes večeři, Jakube!

MISTR JAKUB (stranou). Jaký to zázrak!

HARPAGON. Řekni přec upřímně, vyznamenáš se?

MISTR JAKUB. Ba, že vyznamenám, dáte-li mi hodně peněz!

HARPAGON. U čerta! Pořád jen peníze! Nemají nic na jazyku než: Peníze! Peníze! a opět peníze! Mají jen to v ústech: peníze a stále peníze! Toť jejich pořekadlo, peníze.

VALER. Neslyšel jsem nikdy nestydatější odpověď než tato. To jsou nějaké zázraky vystrojiti hody, je-li dost peněz! Toť nejlehčí věc pod sluncem, a není ani hlupáka, který by to nedoveď, ale to by bylo něco, vystrojiti hody s málo penězi!

MISTR JAKUB. Tedy hody s málo penězi!

VALER. Ovšem!

MISTR JAKUB (k Valerovi). Na mou duši, pane správče, zavděčíte se mi, převezmete-li úřad kuchaře a ukážete nám toto tajemství. Jsteť beztoho již v domě pravé faktotum!

HARPAGON. Mlčet!… Čeho bude tedy třeba?

MISTR JAKUB. Tady máte pana správce, ten vám pořídí bohatý stůl za málo peněz!

HARPAGON. A co, ty máš odpovídat!

MISTR JAKUB. Kolik vás bude u stolu?

HARPAGON. Osm nebo deset; však počítej pouze na osm, nebo je-li jídla pro osm dost, je také dosti pro deset!

VALER. To se rozumí!

MISTR JAKUB. Dobrá! Tedy čtyři velké mísy a pět talířů… Polívka… Entrées…

HARPAGON. Čerta! Což chceš celé město vyčastovat?

MISTR JAKUB. Pečeně!

HARPAGON (zacpe mu ústa). Lotře, chceš vyjíst všecko mé jmění? MISTR JAKUB. Zelenina!

HARPAGON (týž posunek). Ještě nejsi hotov?

VALER (k mistru Jakubovi). Což chcete, aby celý svět puk´! Či pozval s pán hosti, aby je usmrtil jídlem? Jděte se trochu učiti zdravotnictví, a zeptejte se lékařů, že nic není horšího než se přejísti.

HARPAGON. On má pravdu!

VALER. Pamatujte si, mistře Jakube, i vaši soudruzi, že jest pravým zabijákem taková hostina tolika masy překypující! Že chcete-li býti upřímným přítelem hostí, třeba je dbáti střídmosti, a že dle pravidla starých filosofů máme jísti, abysme byli živi, a ne žíti, abychom jedli!

HARPAGON. To je znamenitý výrok! Pojď, ať tebe za to obejmu! Věru, toť nejkrásnější výrok, jejž jsem kdy slyšel! Máme žíti, abysme jedli, a ne jisti, abysme žili!… Jak… tak to nebylo! Jak’s to jen řekl?

VALER. Máme jísti, abysme žili, a ne žíti, abychom jedli. 

HARPAGON (k Jakubovi). No, slyšíš to? (K Valerovi.) Který velký mudrc to vyslovil?

VALER. Nepřipadá mi právě jeho jméno.

HARPAGON. Napiš mi ta slova, nezapomeň! Dám je vyryti v zlatých písmenách nad krbem své jídelny.

VALER. Stane se! A co se hostiny týče, přenechte tu (...)

(......)