Vladimir Nabokov

Vladimir Nabokov studoval v Petrohradě na elitní Těniševově škole, kde se naučil dobře anglicky a francouzsky. V roce 1919 emigrovala celá rodina z Ruska. Nabokov vystudoval slavistiku a romanistiku v Cambridgi, v letech 1922-37 žil v Berlíně, kde působil jako překladatel a spisovatel v rámci tzv. ruského Berlína. V roce 1924 se oženil a od roku 1937 žil v Paříži. Živil se jako učitel jazyků překladatel a instruktor tenisu.

V roce 1940 se Vladimir Nabokov před německou okupací Francie uchýlil do USA. Překládal, působil na Wellesley College, dostal Harvard Research Fellowship jako entomolog. Byl totiž i uznávaným znalcem motýlů. V letech 1948-59 působil na Cornellově univerzitě jako profesor ruské literatury.

Jako básník se Vladimir Nabokov prosadil již svou prvotinou Verše. Čas od času se k poezii vracel a to rusky nebo v anglických verzích. Nejvýznamnější Nabokovova díla však nacházíme v próze. V postupu od jedné národní literatury k druhé (od ruské k anglické), připomíná jeho dráha postup Milana Kundery. Od prózy Mášenka, kterou vydává v Berlíně až k prvnímu anglicky psanému dílu Skutečný život Sebastiana Knighta. Nabokovův vytříbený styl je založený na slovních hříčkách, intelektuálních narážkách, jeho dílo je záhadné a velmi složité a mnohovrstevnaté, plné záměrných mystifikací – pohrává si se čtenářem a dá se číst i několikrát a vždy se v něm najde něco nového.

Po vydání románu Lolita, skandálu (který způsobil vyloučení z nominace na Nobelovu cenu) a následném úspěchu, odešel Vladimir Nabokov v roce 1959 do důchodu a přestěhoval se do Montreux ve Švýcarsku. Roku 1977 zde také umírá.