Božena Němcová

LISTY I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

27. Františku Ladislavu Čelakovskému

V Nymburce 27/7 48.

 

Velectěný pane!

 

Uznávám že zasluhuji notný výtopek za mé dlouhé mlčení; ale již pověděla jsem v listu drahé Bohuslavy, co byla příčina, a'protož neračte se Vašnosti na mne hněvat a za nezdvořilost neračte mi to pokládat. Dopis, který jsem posledně od Vašnosti obdržela, velice mne potěšil, za jedno, že sté Vašnosti spokojen byl s mým malým příspěvkem, a za druhé, že ráčil sté mi slíbit, povědit mi původ Buláků. Velmi povděčna byla bych této správě; nedávno když v Praze jsem byla a několik večerů s panem Hodžou u pana Dr Staňka strávila, těšilo ho velmi, když jsem mu o těch horácích vypravovala. Soudil, že pocházejí z Tater; zdali i Vašnosti s míněním tím srovnávat se budete, ráda uslyším. Zde podávám tedy přislíbené pojmenování všelijakých věcí, jak je Chodováci užívají. Mnohá slova užívají se i v jiných krajích v Čechách, ale proto přece zde je podávám, abyste ouplnou známost o jejich mluvě měl.

Člověk nejisté nestejné povahy je vratký, příjemné děvče je libné, která všude zůstane je pobuda, která nemá všech pět pohromadě ) e pošetilá, bláznová. Kdo opravdu blázen je řeknou myšlénky mu spadly, v hlavě se mu popudilo. Kdo má povahu, kam vitr, tam plášt, dostane jméno pudivitr. Češka, učitelka a horačka neřekne se, nýbrž Čechyně, učitelkyně, horákyně, naše, vaše prodlouží se v naše, vaše, pláče naopak zkrátí se v pláče, umyl se řeknou umějí, něco spolknout řekne se podřít. Zimou se třást, cintovat se; tváře jsou líce, lícata, rulíky z vlasů upletené jsou pletánky čili vrkoče. Když se vlasy rozpravují a neopatrně se zatáhne, zkříkne dívče ,,Och ty mi kráčeš“ (V Hradecku řeknou rvát, rout, ruje. Ona mne rula za vlasy; což jsem nikde ještě neslyšela, jakož i kráčet.) Když je po těle tak zvaná husí kůže, řeknou že má vospense, také když huse písky vyrážejí, dostává vospense. Dvojčata jsou spolčátka, a když má být veselka, snoubenci se z kazatelny oznamují. Děvče když zvětří, nemá studu a lehko se podnese. Chlapec se na vojnu odevzdá a neštovice se dítěti vštěpují. Nit se do koralů i do jáhly nadívá, světlo se rozžehne hned po šírání, — soumrak. Sedlák sedl na kůň, chutě — spěšně cválal ku městu, aby záhy (nikdy brzy) se vrátil. Pote chutě do lesa parezy kálat. — ř — se neřekne, a místo porážet kálat. (V Polné říkají kátět.) Den se vyštípí.; chytnout je chapnout, nádoba dřevená se rozvalí, rozsuší, smetana se nastřápa, nastřádá a může se vyškrejpat, vystříkat. Místo tam skoro vždy se říká hyn. Sedněte hyndle; tam na vršku stojí řeřab— jeřáb — a tam v té pšenci rostou modráčky— charpa— chrpa; venku je vně. Klika u dveří je vorbička — almara— halměř— police — sudeň, polička na nádoby— misník; postel je lože (s ponebím). V senci— sednici - je krb— ohniště— ale v kuchyni jmenuje se též ohniště. Komora je srub— sklípek (Gewölbe) je sklep a podzemní sklep je loch. (Také v Polné se tak říká sklepu.) Půda je ponebí, Fallthüre je padák. — Hřebík je — hřeb — louče jsou — (...)

(......)