Božena Němcová

LISTY I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

62. Janu Helceletovi

Dne 11/8 v 10 hodin večer.

 

Kdyby možná bylo, přání každé v skutek uvést, to bych nyní přála si, byť u Tebe, bych Ti ústně povědít mohla, jak mne list Tvůj potěšil. Za každičké srdečné slovo bych Té zulíbala; — ty se usmíváš, viď, výraz ten zdá se Ti trochu náruživý — ne, nemysli tak, Ty nevíš jak jsem želela Tvé lásky: zcela přirozeno tedy, že se raduji, vidouc že jsem ji posud neztratila. Že obraz můj trochu zastřen mlhou, a ne tak jasný, nemůže jinak ani byť, doufám však, když budeš vždy mírně a nestranně soudit, že se opět zcela vyjasní a že zůstanem svoji. — Stranu Tvého příjezdu do Prahy úplně s Tebou souhlasím; ještě před nedávném byla jsem v Záběhlicích u Laury, a deštěm zdržena, musela jsem tam celé dva dni i s dětmi zůstat. Žily jsme příjemně, trochu po olympicku, jenže bohy neměly jsme tam. Až dlouho do noci četla jsem Odysseu, a ještě jsme povídaly; i o Tobě byla velmi často řeč, a jak rozkošně budeme žít ty dny, co pobudeš v Praze. A hle! Hynkův ďábelský rozmar zkazil všecko, a jak vidím na dlouho. — Já vím kde to všecko vězí, ale nebudu o tom mluvit. Neviděla jsem H. od sv. Anny a lépe je tak, to ustavičné přetřásání těch zbytečných mrzutostí se mi už nanejvýše zhnusilo. Kdyby uměl H. byť šetrným a mlčeť, kdyby nechal těch úsměšných vtipů, mohlo by to pokojně se skončit,— ale to mu není dáno. Já zase prchlá jsem, a myslím si, že nemusím trpět bezpotřebné urážky, a tudy snadno mohlo by se stát, že bychom jsouce pohromadě sobě i Tobě radost pokazili. — Jestli nebude tedy jinak moudřejší, bude to rozdělení Tvého pobytí, den u H., den u mne, jestli Ti jinak moje domácnost překážet nebude. — Věř, drahý Ivane, že bych Tě už velmi ráda viděla, ale nechci mou touhou příjezd Tvůj zrychlit, neboť uznávám že lépe bude, když ještě počkáš. Jen to bylo by mi nemilé, kdybyste se s Němcem zde setkali. — Byť bychom byli i u Hanušů pohromadě, přece nevedla bych (...)

(......)