Božena Němcová

LISTY I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

73. Janu Helceletovi

17/12 51.

 

Kdybych neviděla z Tvého předposledního listu, že to v Září bylo, co jsem Ti posledně psala a Tě viděla, ani bych tomu nevěřila — snad proto žes mi vždy přítomen. — Jak ty dni při vší starosti ubíhají, jako vlny — ; co v takové vlnce kapek— co za den myšlének— a co z těch tisíce myšlének zabíhá k Tobě, milý Ivane! — Ale je to hezky rozumný začátek! — já vím, že se již lekáš — co dále — ? Neboj se, já jsem umínila si psát zcela střízlivě— a že jsem právě v takovém humoru, doufám, že nebudeš mít nic proti mému listu k namítání — nebude v něm žádných illusí ani červánkových září, jak jsi onehdy se vyjádřil. — O té nemoci psát— to nežádáš, viď— věda, že mě mrzí — jen tak něco podotknu; Matouš beztoho dostával denní zprávy— a řekl i Tobě někdy. Kdybych byla umřela a on psal můj životopis — nesmělo by tu nic chybět, ta nejmenší maličkost — neboť v živobytí znamenité literární osoby — nesmí se pranic vynechat, toho důkaz dal nám mnohý v Historii literatury České. — Dva dni tomu, co jsem vstala s úmyslem zůstat již celé dni mimo postele — ale nejde to, chvílema ráda hledám lože —. Dr Čejka řekl „když chcete vstát, tak vstaňte,“ a doložil „však umřem tak jako tak“ — to je pravda. — Dr Lambl se hněval, že vstávám, chtěl, abych vydržela do vánoc v posteli, abych alespoň nějakou úlevu cítila — upřímně se však také přiznal „že by ještě ani potom nebylo pomožíno — a že se nedá nic při té nemoci dělat“ — Mám se trápit v posteli, to se raději budu trápit mimo postele— a zkusím to, jestli si tedy má staročeská přirozenost pevná — (jak jsi řekl Ty) ještě jednou sama nepomůže.— Vcelku mi tedy není skoro o nic lépe. — Také čekám ty dni muže, a myslím že by mu bylo nemilo najít mě v posteli — mimo to přibyde i domácí práce — tedy vidíš, že je mnoho příčin pro mé neposlušenství — no ovšem jestli to nepůjde, vzdám se těm pánům opět na milost. — Já se ani té smrti tak nebojím, jako dlouhého postonávání— člověk za živa odumře všemu — a zpromrzí se i sobě i jiným. — Když už má přijít, tedy jako blesk ať mne zachvátí; jen ale ať ještě počká - byla doba, kde mi to bylo lhostejné umřít — teď ale ne — dokud jsem—jsem.— Ráda viděla bych děti poněkud samostatné— všelicos pracovala— a přála si vidět svit lepší budoucnosti! — Řekneš: Vidíme, ta Božena je chytrá, co ona si všecko přeje,“ a ona by si ještě více přála, kdyby se dalo vyplnit jen.

Tvůj předposlední list byl pln podzimních myšlének a stesku— ach jako by Ti mráz byl všecky— všecky květy zničil. A však je to teď čas, že by si mohl člověk zoufat, kdyby nebyla ta troška naděje. — Když se dívám do té těžké, šedé mhly, která na nás jako můra tlačí— na ty holé stromy, s nichž listí sežloutlé jeden po druhém opadaly, jako ty naše naděje opadávají — když tu nejasnotu, práznotu — to ochabnutí, ten smutek všude pozoruju — je mi teskno, mrazí mne a přála bych si mít křídla, bych mohla zaletět jako to ptáče do krajů krásnějších, kde vane teplejší, svobodnější vzduch! — Avšak (...)

(......)