Božena Němcová

LISTY I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

79. Žofii Rottové

28/1 52

 

Ах што Ну, што Ьу!
Не спавам ноЬу,
Срце ми гори,
Мука ме мори,
Умрети оЬу,
За тобом, душо!

 

Chtěla jsem Vás vidět, než odejdete do bálu, zvlášť po tobě, ty ljubičice moje drahá, toužím, ale dostanu návštěvu, p. Hanušova. Možná že ji doprovodím domů a že půjdu okolo Apolla, až ty budeš jako víla vznášet se v náručí— možná že medvěda, ne? —

Dnes je mi zase hloupě — pracuju celý den a přece nemohu dopracovat se svobodné rozvahy — myšlénky neblahé pronásledují mne co černí diblíci a ostrými šípy mne bodají — ráda bych se jim vysmála, kdyby mně nestály slze v očích — Ich werde wahrlich sentimental — Nuže tedy s bogom, spomeň na mě, až budeš tančit — že já se koukám na hvězdy a že mi je tuze líto, že si nemohu také zatančit — já bych radši křídla, bych zaletět mohla daleko— daleko— anebo koníka ohnivého, který by mne jako střela unášel přes hory a doly — co jen budeš dnes o mně si myslit!

Pošli mi přislíbenou báseň, máš-li ji při ruce; líbám všecky. Raduj se a zpomeň, dušo, i na mě.

B

Ano; jestli uvidíš Dušana, řekni mu, aby přišli zej tra, jestli se jim líbit bude — že jsem doma — poněvadž návštěvu zítra čekanou dnes mám. Kdyby nepřišel, přišla bych k Vám; snad přece až na večer, ať se dobře baví. Líbám oči tvé milé, ty dušo draga —!

Navzájem posílám ti také báseň Heineho.

 

Ein Fichtenbaum steht einsam

Im Norden auf kalter Höh',

Ihn frieret; mit weißer Decke

Decken ihn Eis und Schnee.

 

Er träumt von einer Palme,

Die, fern im Morgenland,

Einsam und schweigend trauert

Auf brennender Felsenwand.

 

2.

 

Mir träumte von einem Königskind

Mit nassen, blassen Wangen,

Wir saßen unter der grünen Lind'

Und hielten uns liebumfangen.

 

„Ich will nicht deines Vaters Thron,

Und nicht sein Scepter von Golde,

Ich will nicht seine demantne Krön,

Ich will dich selber, du holde.“

 

„Das kann nicht sein“ sprach sie zu mir,

Ich liege ja im Grabe,

Und nur des Nachts komm'ich zu dir,

Weil ich so lieb dich habe.

 

3.

 

Mein Liebchen, wir saßen beisamen,

Traulich im leichten Kahn.

Die Nacht war still, und wir schwamen

Auf weiter (...)

(......)