Božena Němcová

LISTY II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

169. Synu Karlovi

18 26/5 56 odpoledne začato — 18 25/5 56 na počtu odesláno.

 

Milý Karle!

 

Před chvílí obdržela jsem tvůj list, i s penězi, na který jsem už s nedočkavostí čekala. — Myslila jsem si ale už, že ty budeš čekat na ten ztracený list, až ho dostaneš, což se i stalo. — Líto je mi, že nás to tolik stálo, ale ať ti to Marii vynahradí, když je na tom vinna. — Těším se z toho tak, že ti to ani vypovědít nemohu, že se cítíš dosti spokojen a že se ti tam líbí — a že nyní nahlížíš a zpomínáš na moje napomínání. — Ano milý hochu — cizina tě přivede k náhledu, ona tě ale také poučí a rozum ti zbystří — a bez té zkušenosti byl bys přece jen jednostranný, tu školu prodělat musíš. — Jen pozoruj lidé okolo sebe, sám pak jim nedávej nahlížet do svého vnitra, leč bys seznal duši dobrou, upřímnou a stálou, — tu pak také zase upřímně miluj. — Jen se s nikým nezahazuj, buď zdvořilý, skromný, ale nade všecko važ si sám sebe a vnitřní vědomí ať tě vždy povznáší nad sprostotu, všednost, a vášeň, chce-li tě podmanit, hled přemoct duchem — a nedopust, aby tě do bláta stáhla. — Každý člověk má nějakou chybu a nějakou zvláštnost, musíš se tedy učit je snášet — aby i s tebou lidé strpení měli — a buď vždy šetrným ke každému, to ti získá i uznalost lidí. — S Oskarem myslím že spolky mít nebudeš, aniž můžeš mít; ale straň se jich také, on se k tobě nehodí. — Vůbec jsem ráda, že jsi více s našimi pospol. — Babička je dobrá, to máš pravdu, a na její některé zvláštnosti se nesmí ohlížet, ty jsou jako stín proti jejím dobrým vlastnostem, a to je vždy dobře u člověka, když je toho dobrého víc než zlého. — Tak to bude i u strýce i u Marii; on je divný — asi jako táta má své zlé stránky — v srdci ale přece dobrý. — Je to ošklivá povaha, ta prchlá, vrtkavá, ale člověk musí mít strpení s takovými, vždyť oni sami dost zkusí tím. — To je ta největší tíže, to největší neštěstí, když člověk není pánem svých vášní, jakékoli, ať je to urputnost, hněv, prchlivost, lenost, pití neb jiné obžerství, neb vilnost, to spoutá víc než řetěz otroka na galejích přikovaného, víc ho trýzní, než mučírna by to dokázala. — Kdož může člověku ublížit tak, aby klesl, kdo nad ním zvítězit, když je sám sebou usrovnalý, když se na svět dívá okem svobodného nepředpojatého člověka, když láska k bohu a lidem v srdci jeho vře, kdož ho může ukovat, zničit — Nikdo — a nic! V bídě, v okovech, na hranici je svoboden, duch se nedá poutat a čisté jeho vědomí i na hranici katanům se vysměje! — Proto musíme mít s lidmi, kteří máji nešťastnou povahu, slitování, neboť oni při vší zlobě mívají obyčejně pěkné stránky — ale s člověkem tupým, hloupým, zlomyslným, s tím nic nemít. — S hloupostí se nepouští ani pánbůh do boje, těm se vyhni vždy, dokonce jestli se s hloupostí i zloba spolčí, to jsou nejhorší potvory člověcké. — Líbí se mi, že sté s babičkou a Aidou tak dobře — Aida je dobré stvoření, až příliš dobrá pro svět, jaký je. — A koho si vezme, přece Beyra? — Snad mi to bude psát. — (...)

(......)