Božena Němcová

LISTY II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

191. Václavu Čeňku Bendlovi — po 25. listopadu 1856.

[- - -] kus vosku, abyste vystačil. Jakmile ty ostatní věci budu mít pohromadě, pošlu Vám to, a že mi to na mysli leží, to snad uvěříte. — Šlenkertová Vás pozdravuje, a ty pásky dostanete. — Vlastně bych ale ráda věděla, co od prádla potřebujete nejvíce; pište mi, co máte, abych se mohla dle toho spravovat. Kdybyste byl dávno upřimnější býval v tom ohledu — mohlo se to přece nějak spravit. — Nového nevím co bych Vám psala, aby Vás to zajímalo. — Hilferding tu byl, navštívil mne, a ačkoliv z toho plánu stranu Starého nic není, těšilo mne to, že jsem s ním mluvila. Nabídl mi, abych napsala mu článek: Popis mravů a zvyků a všech ostatních obyčejů některého kraje buď slovenského neb českého — a abych mu to skrze ruce Rajevského do Petrohradu poslala. On to chce dát do časopisu a připsat k tomu článek o mých prácech. Ještě něco chce tím docílit, o čemž se ale ani zmiňovat nebudu, protože to jsou beztoho jen marné naděje. Ten pan Rus je mužiček jako z vosku a hlásek má jako stará panna, — ale česky mluvit umí něco fein, lepší než Božena N—, věřte tomu. Že Strohbach umřel, budete vědět z Novin; velmi nakvap byl odvolán k velkému sněmu. — Ráno byl na veselce švagrové; když přišli domů, šel za svým zaměstnáním k jednomu doktoru. Tam prohlížeje před sebou na stole ležící směnku, zůstal podepřen o stůl stát dlouhou chvíli bez hnutí. Doktor se k němu obrátil a povídá: „Copak se tak na tu směnku díváte, vždyť není falešná.“ — On neodpověděl, ani se nehýbal. Ten jde k němu, skoro uražen, ale viděl, že je mrtev. Bez vzdechu umřel, jako bleskem zastihnut. — Pro něho je to pěkná smrt, ale pro pozůstalé je to hrozné! — Jako na podzim listí se stromu, tak to odpadává jeden za druhým. — Také velký nedostatek vody byl, Vltavino lože vysýchalo a byl již velký strach, že budou sprostí lidé muset pít jen Mělnické — a páni bavorské, poněvadž by při nedostatku vody bylo pro lůzu tuze drahé. — Ale Perun smiloval se, seslal déšť i sníh, spláchl hlavy hor, a už zase Vltava jarým tokem se žene. V pondělí udělal Perun Kačkám dobrý den — zabubnoval jim na jich svátek — snad mu slíbily víc než šálek čokolády — chtěl jim udělat i vetší illuminací, zapálit zámeckou věž, ale to se mu nepovedlo. — Ona je ta věž jako ty české lebky, i hrom se na nich sveze, a nerozstřepí je! — Přiložené posílám ten list, dlouho jsem se rozmejšlela — mám-li, ale konečně — nech zůstane při prvním rozmyslu, jak Vy vždy říkáte. — Домлувте му ештЬ, абы на даме слово страну т-Ъхъ листу незапом'Ьлъ. Либлина ми посудъ тен листъ недалъ назпгЪтъ. — Ажь ти буде Юра псатъ, пишь ми, цо д-Ьла а якь се тамъ ма, але ему о томъ нерйкей. Дей позоръ,абы тен дагеротыпъ никдо невид'Ьлъ, ани мое листы, то вишь же йсоу вшуде шпицлове! — На Щтулце мамъ скрзе тебе грозноу злостъ, а я му то недарую — якъ буде къ тому прйлежитостъ, ма то на талйри — то е несвЬдомцтость, нехатъ чловЬка такъ въ брындЬ ажь на последнй окамжикъ! — Byla bych s Vámi ještě velmi (...)

(......)