Božena Němcová

BÁSNĚ A JINÉ PRÁCE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup pátý

CHAPELLE. MADELEINE.

CHAPELLE: Oh, má tento den můj poslední býti? Vidíte, má milá, jak nebezpečná je dráha divadelní! Rozmyslete se včas a vraťte se, pokud není pozdě. – Víte-li, co to při divadle znamená, látka?

MADELEINE: Myslím, že mojí garderobou vždy k zdaření celku přispěji.

CHAPELLE: Látka! Látka! Vy mně nerozumíte!

MADELEINE: Ah, myslím, že rozumím. – Nevím, bylo-li mně při mém narození souzeno, že se herečkou stanu, ale pan Mathieu tak usoudil. Dosud se mi to líbilo. – Po čtyry týdny, co jsem v Paříži, vodil mne pan Mathieu každý večer do divadla. – Chování jeho je sice velmi nápadné, tleská ustavičně –

CHAPELLE: Molierovi?

MADELEINE: Jemu nejvíce, ale také i dámám, a bojím se, že první můj pokus přehojným svým tleskáním pokazí. – Varovali mne již, abych se co nejvíc chránila přátelského takového tleskotu.

CHAPELLE: Má milá, pochvala je pochvala. Pochvala jest ta jediná jsoucnost v společnosti, na jejíž původ se dnešního dne nikdo neohlíží. Pochvala je vždy vítaná, v každé třídě, jak v šlechtické, tak v měšťanské, nechť přichází již zdola (ukazuje na parter) nebo shora (ukazuje na galerie).

MADELEINE: Prosím, pane Chapelle, řekněte mi, zdali to dle pravidel umění, když v novém kuse Molierově asi takto hráti budu –

CHAPELLE: Jakoupak roli představujete?

MADELEINE: Duchaplnou, roztomilou komornou, která všechny nitě intrik v ruce drží a nejvíce k odhalení pokrytce přispívá.

CHAPELLE: Zcela moje idea!

MADELEINE: Pokrytec přichází ale teprv v třetím jednání.

CHAPELLE: Aby se napnutost zvětšila. Docela moje idea!

MADELEINE: Při vstoupení přikazuje svému sloužícímu, aby řekl, že šel do trestnice, by rozdělil svou skrovnou majetnost s chudými.

CHAPELLE: To je roztomilé!

MADELEINE: Tu spatří pokrytec mne. – Zprvu se na mne utrhne, potom se pase na mojí kráse – opravdu na mojí kráse tak to výslovně v roli stojí –

CHAPELLE: Jako bych již slyšel hlučný potlesk obecenstva.

MADELEINE: Co chce ona? – zeptá se mne pokrytec. Já se zajíknu, jsem v rozpacích, on použije toho a vytáhna kapesní šátek –

CHAPELLE: Kapesní šátek?

MADELEINE: Ano, kapesní šátek a hodí mně ho na šíji – takto asi. Vezměte váš šátek! Toť jest pravdivý obraz onoho pokrytce – toť on sám!

LAMOIGNON (mluví ještě ven): Frangois! Ulož můj žíněný oblek a kajícnou košili a pros, aby tě Bůh osvítiti ráčil!

MADELEINE: Na mou věru, doslovný opis mé scény. Přísný pan Chapelle chce mne bezpochyby zkoušet?

LAMOIGNON (předstoupí, ohlíží se a po krátkém pomlčení praví): Co chce ona? Kdo je ona?

MADELEINE (stranou): Můj bože, docela jako v tom kuse! (Nesměle staví se, chtíc hráti komedii.) „– vám říci“ –

LAMOIGNON: Rád bych s panem Chapellem mluvil. – Kdo je ona?

MADELEINE (stranou): Co si mám o tom mysliti?

LAMOIGNON (stranou): Rozkošné děvče! Cožpak mne neohlásili? (Ohledává si kapsy.)

MADELEINE: Proboha, vytahuje šátek –

LAMOIGNON: Vzrůst má vnadný, šíji půvabně klenutou. – Použiji obyčejného svého (...)

(......)