Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
PŘEDEŠLÍ. MARŠÁL.
MARŠÁL (pozdraví Eleonoru a políbí jí ruku): Vaše přání jsou mé rozkazy. Přála jste si, bych byl v Paříži o jedenácté hodině. Tu jsem.
RIZZI (stranou): Již pochopuji všecko; teď dáme ďAlbertovi vědět.
ELEONORA (k Rizzimu, kterýž odchází po špičkách): Neodcházejte. Potřebuji vás.
RIZZI: Jsem v pasti! (Nahlas.) Já myslil, že u přítomnosti pana maršála – já počkám, milostpaní, v dolením sále.
ELEONORA: Ne, čekejte v této chodbě – přímo stoje ve dveřích.
RIZZI (se kloní): K službám. (Stranou.) Co se teď stane? (Postaví se na své stanovisko ; Eleonora s ďAncrem jsou v popředí divadla. Rizzi v chodbě.)
ELEONORA (k maršálovi): Pane maršále, vy jste, jak se zdá, v svátečním oděvu?
D’ANCRE: Chtěl jsem překvapit slečnu z Vendómu, kteráž mne poctila pozváním na svůj bál.
ELEONORA (stranou): Slečna z Vendóme! (Nahlas.) Ano je pravda, ona dnešní noc dává bál.
D’ANCRE: Vy tam nepřijdete?
ELEONORA: Ne, pane, ne. Přiznávám se, že bych v tu chvíli viděla čelo vaše raději zakaboněné starostí než ozářené veselostí.
D’ANCRE: Pah! Má policie se ostražila. – Ta bdí – ta se stará za mne.
ELEONORA: Vaše policie? Ale zdalipak vás zpravila, že se oddávna již proti vám osnuje rozsáhlé spiknutí? Zdalipak vás zpravila, že se již hlasovalo o vaši smrt?
D’ANCRE: Mou smrt?
ELEONORA: Vy nevíte nic? Nuže vězte to ode mne – ano vaši smrt!
D’ANCRE: Kdo by se odvážil?
ELEONORA (s úsměvem): Nikdo. – Není-li pravda? Ale cožpak se neodvážili zajmouti Condéa, prince z krve, uprostřed královského salonu v tu samu chvíli, když odcházel od krále, záře radostí a pýchou? A kdo se toho odvážil? Dobrodružná Italiánka – dcera truhláře Pegonelliho – já!
D’ANCRE: Condé neměl voj po ruce – Já vím, že se nepřátelé naši hýbají, ale my máme čím se jim opřít. Naše zámky Caen, Pont de 1’Arche, Quilleboeuf se upevňují – Peronne – – –
ELEONORA: Nešťastníče! Vy jste se teda tak dobře zahrabal v Lesigny, že vám o našich nehodách ani pověst k sluchu nepřišla! Ale vždyť snad v tu chvíli, co s vámi zde mluvím, král již podpisuje vaše svržení z guvernérství Normandie! Ale vždyť jsou již rozeslány po zemi rozkazy, kteréž všecky snahy vašich straníků vniveč obrátí. Ale vždyť je Peronna vzbouřena a Longueville tam je pánem! Ale vždyť jsou voje vaše obklíčeny bez pomoci, takže rády složí zbraň na vyzvání.
D’ANCRE: Peronna? – To je nemožná!
ELEONORA (ukazuje mu list): Nemožná? Čtěte! Caen a Quilleboeuf se vzdávají, Pont de l’Arche nevydrží dlouhé obležení. – Vaši přátelé se viklají. Zbývá vám vašich sedm tisíc Brabantčanů a Lutyšských. Ti ovšem jsou dobře placeni, ti vás nezradí. Ale vraťte se namístě do Normandie, uchopte se znova vlády, ozbrojte přátely své, sbírejte pole, v tom je jediná naděje udržeti Paříž – – chci říci krále. –
D’ANCRE: Vím, že se mi škodí u Jeho Milosti; připouštím to – ale jediný snad prostředek vynutit respekt od našich nepřátel byl by dosáhnout nejvyšší postavení v zemi – uchopit moc konetabla. (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky