Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
ELEONORA. RIZZI.
ELEONORA (stranou): Konečně odešel! (Otevře okno a vrátí se k Rizzimu.) Ti muži jsou ještě zde?
RIZZI: Jsou.
ELEONORA: Je všecko ticho?
RIZZI: Ano – až na ty šiky ozbrojenců, kteří se blíží paláci.
ELEONORA: To jsou naši lidé. – Zítřejší slunce pozdraví jen jediný prápor, jenž bude vzhůru vlát. – Prápor Concinů!
RIZZI (stranou, pokrče ramenoma): Zítra – Oh paní maršálko! Zítra je časem věčnost!
ELEONORA: O, to čekání!
RIZZI: Jak sladké by ti bylo čekání, kdybys věděla, co se ti chystá. (Nahlas.) Má se teda to znamení dát tímto oknem?
ELEONORA (v myšlenkách): Ano – on přijde v půlnoci.
RIZZI (se zhrozí): O půlnoci.
ELEONORA (se obrátíc): Co je?
RIZZI (nutí se k smíchu): Nic, nic, pravila jste o půlnoci?
ELEONORA (s divokou veselostí): Již nám netřeba čekat víc nežli čtvrt hodiny, Rizzi!
RIZZI (stranou, v úzkostech): Půlnoc! Oba přijdou v tu samu chvíli – a ti moji lidé spravují se jen podle nařízení! Oh!
ELEONORA (jej pozorujíc): Ty jsi v nepokoji? Zdá se mi, že se třeseš? Ty se teda umíš bát?
RIZZI: Já? (Ovládna se.) Eh – nemať každý vaši smělost – já se třesu pro vás.
ELEONORA: Tož se netřeš! – (Hledíc do protějšího okna.) Jeho okno se osvítilo – on je tam – on čeká.
RIZZI (stranou): Oh!
ELEONORA (stranou): Stín jeho chodí sem a tam, jako by se nemohl dočkat svého okamžení. (Půlnoc tluče. Eleonora počítá každý zvuk úzkostlivé.)
RIZZI (trna): Milostpaní! – (Stranou.) Hodina – kdybych tu ženu zabil! D’Albert by byl zachráněn! – – (Sahá za pas.)
ELEONORA (mezi počtem hodin k Rizzimu): Zhasni světlo!
RIZZI: Světlo?
ELEONORA (přejde): Nuže – Ty jsi dnes k politování!
RIZZI: Milostpaní, – zadržte – počkejme ještě! – –
ELEONORA: Jdi mi! Jdi mi! (Zhasne sama světlo.) Ah – – on odpověděl. (Naslouchá.) Slyším ho! – Vidím ho! – Zastavil se. – Oddechl si. – (Oddechnouc.) Ah ten vzduch je zde těžký. – – On vstoupá! – On toužil tak po postoupení. – Nuže ať vystoupí! Oh – pane ďAlberte – veliteli Louvrů! – Včera by bylo čtvrt země neukojilo vaši ctižádost – zítra vám postačí šest stop půdy. – – (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky