Božena Němcová

BÁSNĚ A JINÉ PRÁCE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Jednání první

Ouhedná selská světnice, s krátkou dekorací, prostřední a postranní dvéře, vpravo na uzavřené kulise visí velké dřevěné hodiny, pod nimi stojí stůl strakaté prostřený. Vlevo v první kulise otevřené okno. Vpravo i vlevo v popředí dřevěné stolice a stolička.

Výstup první

Matka BARTÁKOVÁ. Otec BARTÁK.

MATKA (stojíc u okna ven vyhlíží, velmi znepokojena; kroj mábohaté selský): Ani sluchu ani čuchu po nich – ani Pavel ani Vít neník spatření! Můj bože, jakých starostí mi ten hoch nadělá!

OTEC (šedesátník, statný, bohatý hospodář – z postranních dveří v domácím oděvu s dýmkou v ruce): Nu jakže, panímámo, ještě tu vašeho mazlíka nemáme?

MATKA: Želbohu, dosud nic! Pavel již přes hodinu za ním vyběhnul – zdá se, že ho také nenašel.

OTEC (sedne si): Nu, jen se tak neděs, stará, jako by tu šlo o život! Vždyť víš, jak svévolný to hoch, ten Vít. Kdožpak ví co mu zas do hlavy vlezlo.

MATKA (sepnouc ruce): Právě to! Po celý den ani se neukáže, a ráno tak časně vyběhne a bez snídaně!

OTEC (pozloben): Nevídáno! Ale cožpak se přihodilo?

MATKA: Vím já to? Již po dlouhý čas byl smutný a nevrlý, nemoha snésti, že bratr jeho Pavel přespolní práci přijal u strýce Říhy v Boušíně. Je to přece jen svatá pravda, že dvojčata neradno roztrhovat.

OTEC (vždy kouří): A to jsou komedie! Na to bych se podíval! Dvojčata jsou lidé jako druzí, a mají-li žít mezi lidmi, musí uvykat životu jako všickni. Pročpak si Pavel z toho nic nedělá, proč ten rád a statečně pracuje? Jen ten Vít, ten (...)

(......)