<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

František Nepil

PĚT BÁJEČNÝCH STRÝČKŮ
náhodně vybraná ukázka

[Toto dílo je chráněné a proto není možné jej zveřejnit celé, jelikož by to odporovalo platnému autorskému zákonu ČR. V této knize si můžete přečíst jen jednu stranu.]

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti
   1   

 

Byl jednou jeden domeček

Byl jednou jeden domeček a v tom domečku stromeček. Na stromku byla svíčička a u stromečku babička.

Babička řekla Mince:

"Ten tvůj táta nemá rozum. Jenom se na nich přerazíš."

Pod stromkem totiž ležely lyže. Táta je Mince nadělil.

"Co by se přerazila?" namítal dědeček. "Párkrát se vyválí a bude jezdit jako čert!"

"Copak čerti lyžují?" špásovala s dědou Minka.

"To bych řek! Čerti jsou výborní lyžaři. Aby nebyli, když to mají snadné. Při sjezdu si pomáhají nejenom holemi, nýbrž i ocasem. Oháňkou vzadu brzdí a balancují."

"Takže jezdí jako na tříkolce, viď?"

"No právě! Proto upadnou jen málokdy. Zato mají věčně odřenou a zmrzlou oháňku."

"Všichni?"

"Všichni ne, ale mnozí. Bohatší čerti si totiž na ocas navlékají koženou manžetu. Chudší čerti alespoň kus gumové hadice. Ale mnozí nic."

"Já si ty lyže vyzkouším, můžu?" škemrala Minka.

"Tady na koberci ne," odpověděla máma.

"Já myslím venku, na sněhu."

"Vždyť je tma," namítla babička.

"To nevadí. - A svítí tam lucerny," vzpomněla si Minka.

"Ráno si je vyzkoušíme spolu," sliboval táta.

"Dneska tu máme babičku a dědu."

"Když já chci teď," fňukala Minka.

"Tak si vezmi něco na sebe a pojď," vstal z křesla děda. Otevřel skříň a začal se oblékat. Zlatej dědeček!

"Vy si můžete podat ruce!" zlobila se babička. "Rozum nemáte ani jeden, ani druhý."

Minka byla hotová natotata.

"Budeme tu za chvilku," řekl děda.

Vzali lyže, hole a zmizeli za dveřmi. Na chodbě klaply ještě jedny dveře a zahučel výtah.

"Tak ho vidíte!" mračila se babička. "A když řeknu, ať skočí pro droždí, to se mu nechce!"

"Podívej se, jak je bílo!" divil se děda, když vyšli před dům. Sníh se jen sypal. Vířil jim před očima. Kotoulel se ve světlech pouličních lamp.

"Kam půjdeme lyžovat?" zeptal se dědeček.

"To je jedno," odpověděla.

"No kde je tu nějaký kopeček?"

"Za druhým blokem."

"Tak mě veď!"

Šli. Vítr udělal fííí a hodil jim sníh do tváře.

"To se ale čerti žení," kroutil děda hlavou. Mince zahrálo v očích:

"Copak se čerti žení? Já myslela, že jenom jezdí na lyžích."

"Milá zlatá, čerti se žení každou chvíli. A kdo u toho byl, ten na to jen tak nezapomene."

"Ty jsi u toho byl?"

"A ne jednou!"

"Tak mi vyprávěj!"

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti

 

   1   

 

 

 

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist