Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Již se ta zima milená za krátko dokrvácí a v rozloučenou její vzdech divoce zaburácí. O pojďte, vichry, k prsoum mým, ať mrazem srdce skojím — já se těch krásných jarních dnů jak všeho štěstí bojím! - - - Kdo už více jar těch přežil, Ví, jak jaro uplyne a že jaro, léto, jeseň mžikem v zimě zahyne. Kdo už mnohé jaro přežil, blahu více nevěří, lehko při novém zas jaru na své srdce zanevří. - - - Vichr nade krovem hučí, truchle, bolně hýká, zoufale, jak zdravý člověk, jenž se umřít zvyká. Nevím, proč se při těch zvucích prsa moje ouží, co mne ve vzdechu tom bolí a co mne v něm souží. - - - Nevím, proč ta země posud v těžkých snech svých mešká, že jen leckde prohlíd’ kvítek, na něm slza těžká. Nevím, zdaž mně nějaký sen také oči svíral, vím však, že jsem náhle s tváře velkou slzu stíral. Tak divně jaro počínává — mrak po nebi se plazí a celá příroda si vzdychá, že to až v duši mrazí! Ba i ty větry z krajů dálných jen písně smrti nesou a v každých prsou ozvěny se pašijních písní třesou. - - - Pašijní píseň, perlo lidstva bolu, srdce slzo, v duši ceděná, když tvé zvuky v prsa naše skanou, vzplápolá v nich bolest plamenná. Prsa celá ve srdce se zouží, hlavou víří divé hučení, smrť se blíží, člověk volí zhynout, umřít třeba v strašném zmučení! - - - Zas bude parno jarní zrát a v máji nové květy kvést, ve květech nové vánky hrát a jiné dívky věnce plést. Zas mnohý hoch ve lásky čas z těch věnců jeden dostane a z mnohých věnců suchý zas jen lístek v knize zůstane. - - - Nevím, mám-li milovat, nevím, mám-li zpívat, nebo, k jaru lhostejný, v zašlý čas se dívat. Na své lásky lichou pouť, na své mládí těžké — vzpomínkou se umořit též by bylo hezké! - - - Byl jednou mládec, miloval, a miloval jich více, že všechny šťastně miloval, vybledly jeho líce. Tak přišlo léto s jesení a přišlo jara hrání, však mládec žehral s jarem už a měl se k umírání. - - - Rychle hlava myslí, rychle srdce bije, tužba rychle zraje, člověk rychle žije. Náhle u nového člověk jara stojí, neví, proč se třese, neví, proč se bojí. - - - Za ty (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
