Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Naposled už zvony při mši zazvonily, naposled se lidé zbožně poklonili. Jedni poklekali ještě po hřbitovu, druzí pospíchali polem ku domovu — a ten mysliveček v kamizolce šedé černooké děvče polní cestou vede. — „Lituju tě věru, milý můj Jeníčku, poradím ti dobře, dej na velkou svíčku!“ „Svěcená ta svíčka ovšem plamem hoří, ale moje srdce větší plamen moří; svěcená ta svíčka ovšem mnoho platí, ale moje bolesť víc se nevytratí! Černooké děvče se 'mnou' chodívalo, se 'mnou' za ruce se polem vodívalo. Cestičku jsem zoral, dělal jsem ji užší, abych blíž se tisknul k milované duši; drobné kamení jsem na cestičku házel, abych pomaloučku děvče doprovázel: ztratila se láska drobném ve kamení — však mně nebohému pomoci víc není!“
Trouby hrajou, chasa výská, myslivec si vesel zpívá — dveřmi tvář se bledá dívá, jak když k smrti se jí stýská. „Hrejte, páni, lenit nechci, dá se vám sic do trub plíseň, zahrejte mi, vesele chci černým očím zpívat píseň! — Když jsi plela len, měla's krásný sen — jedna láska z hlavy vyšla, druhá do srdce zas přišla byl to krásný sen!“ Trouby znějí—“Do kola!“ myslivec zas zavolá. Bledá tvář se nedívá, z venku ale zaznívá píseň jako v umírání, jak by srdce šlo tam spát. „Škoda toho milování, že netrvá do skonání, škoda nastokrát!””
Měsíc zašel, byl už k tomu čas, zejtra se nám časně zase vrátí — kdo as řekne, když se láska tratí, že mu láska přijde zejtra zas ? — Nestůj, hochu, při okénku, nevolej už svou milenku, popřej černým očím spánek: tvoje doby veselé ulítly tak jak skřivánek z bílého by jetele! — „Moje milá Bětuška, s věnečkem ve hlavě, byla jak ta beruška při zelené trávě. Roztomilé dívčiny velké černé oči jak ty černé maliny, když je rosa smočí! Černé oči, tvrdě spíte, o mé lásce víc nevíte! černé oči jako trny, nejste více bez poskvrny — proč jste lásce výhost daly, když jste srdce ubodaly?
„V polním co dešti je krápějí, po cestičce je mých šlápějí — kolik je kostelů ve světě, tolikkrát byl jsem u děvčete! Kolik je ve světě klášterů, tolikkrát šel jsem k ní k večeru — kolik je po kraji kapliček, tolik mně dávala hubiček! Kdybych byl klíče měl od nebe, nebyl bych z rána šel od tebe, nebyl bych lásku si pochoval, byl bych tě matičce dochoval! Na hřbitov lásku svou ponesu, na hřbitov, černých tam do lesů. Vejdu tam malými dvířkami, zavřeny dvěma jsou klikami — jedna je pro (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
