Friedrich Nietzsche

TAK PRAVIL ZARATHUSTRA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O CESTĚ TVŮRČÍHO.

Chceš jíti do osamocení, bratře můj? Chceš hledati cestu k sobě samotnému? Ještě chvíli postůj a poslyš mne. 

„Kdo hledá, sám se lehce ztratí. Každé osamocení jest provinění“: tak mluví stádo. A dlouho jsi náležel k stádu. 

I v tobě bude ještě zaznívati stáda hlas. A řekneš-li: „nemám již společného svědomí s vámi“, bude to nářek a bolest. 

Hleď, tuto bolest samu zrodilo ještě ono společné svědomí: a tohoto svědomí poslední třpyt se leskne ještě na tvém smutku. 

Ale ty chceš jíti cestou svého smutku, cestou k sobě samotnému?

Nuž, ukaž mi své právo a svou sílu k tomu! Jsi nová síla a nové právo? Jsi prvý pohyb? Kolo ze sebe se roztáčející? Můžeš přinutit i hvězdy, aby obíhaly kol tebe? Ach, je tolik chtivosti po výšce! Tolik je křečí ctižádostivců!

Ukaž mi, že nejsi z chtivých a ctižádostivých! Ach, je tolik velkých myšlenek, jež nečiní více než činí měch: nadýmají a vyprazdňují. 

Svobodným se zveš? Tvou vládnoucí myšlenku chci slyšeti a ne, že jsi unikl jhu.

Jsi z těch, kdo směli uniknouti jhu? Jsou, kdož odhodili poslední svou cenu, když odhodili svou služebnost. 

Osvobozen od čeho? Co Zarathustrovi po tom! Jasně však necht mi věstí tvé oko: osvobozen k čemu? 

Můžeš si sám určovati své zlo i své dobro a zavěšovati nad sebou svoji vůli jakožto zákon? Můžeš si sám být soudcem a mstitelem svého zákona? 

Je hrozné býti o samotě se soudcem a mstitelem vlastního zákona.

Tak bývá hvězda vyvržena v pustý prostor a v ledový dech osamění.

Dnes ještě trpíš mnohými, ty jediný: dnes ještě máš celou svou odvahu i své naděje. 

Ale jednou tě samota znaví, jednou tvá pýcha bude se hrbiti a tvoje odvaha bude skřípati zuby. Křičeti budeš jednou „jsem sám!“

Jednou nebudeš již viděti své výšky a nízkost svou shlédneš v přílišné blízkosti; tvá vznešenost sama jako přízrak ti nažene strachu. Křičeti budeš jednou: „Všechno je lež!“ 

Jsou pocity, jež osamělého chtějí zabit; nezdaří-li se jim to, nuže, pak samy jsou vydány na smrt! Ale dokážeš býti vrahem? 

Znáš již, bratře můj, slovo „pohrdání“? A trýzeň své spravedlivosti, bys k těm byl spravedliv, kdož tebou pohrdají? 

Nutíš mnohé, by změnili své smýšlení o tobě; (...)

(......)