Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub) za 528 238 Kč (-55%)
Náhodná ukázka:
Scena 2.
Les.
Vystoupí Orlando s lístkem.
ORL.: Zde vis, můj verši, svědku lásky vroucí;
a cudným okem svým tam s výše chladné,
ty, trojkorunná kněžno noci stkvoucí,
své lovkyně střež jméno, jež mnou vládne.
Ó Rosalindo! knihy jsou ty kmeny,
v jich kůru svoje myšlenky chci vrýti
a kde jen zrak v tom lese otevřený,
tvou ctnost má všude osvědčenu zříti.
Běž, běž, Orlando! v každý kmen řež znovu,
ji, krásnou, cudnou, nevýstižnou slovu.
(Odejde.)
Vystoupí Corin a Prubík.
COR.: A jak se vám líbí to pastýřské živobytí, pane Prubíku?
PRUBÍK: Abych ti pravdu řekl, pastýři, samo o sobě je to dobré živobytí, ale tím, že to jest živobytí ovčácké, nestojí za nic. Proto, že jest osamělé, mám je velmi rád, ale proto, že jest jako zatlučeno, jest to živobytí ohavné. Nuž, vzhledem k tomu, že jest pod širým nebem, dobře se mi líbí, ale vzhledem k tomu, že není u dvora, je nudné. Víš, protože to je živobytí střídmé, je mi právě po chuti, ale protože není v něm více dostatku, je mi protivno. – Lámeš si kdy něčím hlavu o tomto světě, ovčáku?
COR.: Ničím; pouze vím, že čím více kdo stůně, tím je mu nevolněji; a tomu, kdo nemá peněz, výživy a spokojenosti, že scházejí tři dobří přátelé; že vlastností deště jest mokřit a vlastností ohně pálit; že dobrou pastvou ovce tuční a že velkou příčinou noci jest nepřítomnost slunce; že ten, kdo nenabyl rozumu ani od přírody ani učením, může si stěžovati na vychování, nebo pochází z velmi hloupého rodu.
PRUBÍK: To je přece přirozený filosof. – Byl jsi někdy u dvora, ovčáků?
COR.: Ne, věru nebyl.
PRUBÍK: Tedy přijdeš do pekla.
COR.: To, doufám, nepřijdu.
PRUBÍK: Opravdu, přijdeš do pekla a budou tě tam péci jako smažené vejce jen po jedné straně.
COR.: Protože jsem nebyl u dvora? Svůj důvod řekněte.
PRUBÍK: Inu, když’s nebyl nikdy u dvora, neviděls nikdy dobrého mravu; neviděl‘s-li nikdy dobrého mravu, jsou jistě tvé mravy špatný; špatnost jest hřích a hřích vede k zatracení. Tvůj stav jest povážlivý, ovčáku.
COR.: Ani dost málo, Prubíku. To, co je dobrý mrav u dvora, je směšno na venkově, zrovna tak jako si z venkovského chování u dvora tropí smích. Povídal jste mi, že se u dvora nepozdravujete, ale že si líbáte ruce; ta zdvořilost byla by nečistotná, kdyby dvořané byli pastýři.
PRUBÍK: Dokaž to, hned to dokaž.
COR.: Inu, ohmatáváme pořád své ovce a ty, jak víte, mají rouno mastné.
PRUBÍK: A což pak se ruce dvořanů nepotí? a není-li mastnota skopová tak zdravá jako lidský pot? Hloupost, hloupost! – Lepší důkaz, povídám, mluv.
COR.: Potom jsou naše ruce tvrdé.
PRUBÍK: Tím spíše je ucítí vaše rty. Nová hloupost. – Pádnější důkaz, mluv.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů