Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

"Hej, je devět pryč," řekl Guy a zatřásl jí ramenem.

Odstrčila mu ruku a převalila se na břicho. "Ještě pět minut," zakňourala s nosem zavrtaným do polštáře.

"Ne," houkl a zatahal ji za vlasy. "V deset musím být u Dominicka."

"Tak se nasnídej venku."

"Ani mě nenapadne." Plácl ji skrze deku přes zadek.

Všechno se najednou vrátilo: sny, pití, Minniina čokoládová pěna, papež, ten hrozný okamžik, kdy nespala. Převrátila se zpět a s pohledem upřeným na Guye se nadzvedla na rukou. Guy si celý rozcuchaný a rozespalý zapaloval cigaretu. Potřeboval se oholit. Měl na sobě pyžamo. Ona byla nahá.

"Kolik je hodin?" zeptala se.

"Devět deset."

"V kolik jsem usnula?" Posadila se.

"Asi v půl deváté," odpověděl. "Jenže ty jsi neusnula, zlato, ty jsi prostě zvadla. Odteďka budeš dostávat koktajly nebo víno, ne koktajly i víno."

"Kdybys věděl, co se mi zdálo," řekla. Zavřela oči a třela si čelo. "Pletl se mi tam prezident Kennedy, papež, Minnie, Roman ..." Otevřela oči a uviděla, že má na levém prsu škrábance. Dvě rovnoběžné tenoučké rudé čárky se táhly k bradavce. Pálila ji stehna. Odhrnula z nich přikrývku a spatřila další rýhy, sedm nebo osm, všude možně.

"Neječ, prosím té," řekl Guy. "Už jsem si je ostříhal." Ukázal jí krátké hladké nehty.

Rosemary se na něho nechápavě zadívala.

"Nechtěl jsem zmeškat noc děťátka," řekl.

"Chceš říct, že -"

"A měl jsem trochu dlouhé nehty."

"Když já jsem o sobě nevěděla?"

Přikývl a zazubil se. "Byl to dost zvláštní zážitek," řekl, "ovšem takový poněkud nekrof ilní."

Odvrátila se a znovu si přetáhla pokrývku přes stehna. "Zdálo se mi, že mě někdo - znásilňuje," řekla. Nevím kdo. Někdo - nebyl to člověk."

"No to ti pěkně děkuju," ohradil se Guy.

"Tys byl u toho, i Minnie a Roman a ještě jiní lidé... byl to takový jako obřad."

"Pokoušel jsem se tě probudit," řekl, "ale ty jsi zhasla jako svíčka."

Odvrátila se ještě víc a na druhé straně vyhoupla nohy z postele.

"Co je?" zeptal se Guy.

"Ale nic," řekla, aniž se na něho ohlédla. "Jenomže mi není dvakrát vhod, žes to udělal, když já jsem o sobě nevěděla."

"Nechtěl jsem zmeškat tu noc," bránil se.

"Mohli jsme se pomilovat dnes ráno nebo večer. Včerejší večer nebyl jediný příhodný zlomeček vteřiny za celý měsíc. A i kdyby byl ..."

"Já myslel, že bys proti tomu nic neměla," řekl a přejížděl jí prstem vzhůru po zádech.

Odtáhla se od něho.

"To má být záležitost obou, a ne aby byl jeden vzhůru a druhý spal," namítla. Je to ode mě asi hloupé, já vím." Vstala a šla si do šatny pro župan.

"Mrzí mě, že jsem tě tak podrápal," omlouval se Guy. "Sám jsem měl kapánek v hlavě."

Připravila snídani, a když Guy odešel, pustila se do nádobí, kterého měla plný dřez. Potom uklidila kuchyň. Otevřela okna v obývacím pokoji a v ložnici - v bytě bylo stále ještě cítit kouř ze včerejšího ohně -, ustlala a dala si sprchu; dlouhou, nejdřív horkou, pak studenou.

(...)

(Ira Levin, Rosemary má děťátko)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville