Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
3
MATKA ANI JÁ JSME
nevěděli, že se Herodes vrací do Itálie, až jsme jednoho dne od něho dostali spěšný lístek, že nás přijde navštívit; věří prý, dodával záhadně, že se mu s naší pomocí podaří překonat velikou životní krizi. „Jestli na nás bude chtít peníze,“ řekl jsem matce, „odpověď je jasná: žádné nemáme.“ A tehdy jsme skutečně neměli peněz nazbyt, jak jsem vyložil ve své první knize. Ale matka namítla: „Je hanebné takhle mluvit, Claudie. Ty jsi byl vždycky hrubián. Jestli Herodes peníze potřebuje, protože se dostal do nějakých těžkostí, musíme mu je samozřejmě nějak sehnat. Považuji to za svou povinnost k památce jeho matky nebožky Bereniky. Přes ty své cizozemské náboženské zvyklosti byla Berenika jednou z mých nejlepších přítelkyň. A jaká skvělá hospodyně.“
Matka neviděla Heroda už asi sedm let a velmi se jí po něm stýskalo. Ale pilně jí psal a ve svých listech jí dopodrobna líčil všechny nesnáze, do kterých postupně zabředl, a to tak zábavně, jako byste si četli o těch nejztřeštěnějších dobrodružstvích z nějaké řecké knížky povídek, a ne o skutečných trampotách. Nejveselejší dopis ze všech byl snad ten, který jí poslal z Edomu krátce po odchodu z Říma. Vyprávěl jí v něm, jak jeho rozkošná, milovaná, hloupoučká Kypros mu rozmluvila jeho skok z hradeb pevnosti. „A měla pravdu,“ uzavřel, „ta věž byla strašně vysoká.“ Jeden dopis, který nám poslal z Edomu nedávno, psal podobným tónem. Bylo to tehdy, když čekal na peníze z Ptolemaidy. Morálně prý už ke své hanbě klesl tak hluboko, psal, že jednomu mezopotamskému kupci ukradl jízdního velblouda. Avšak, psal, pocit studu se zanedlouho změnil v pocit šlechetnosti, poněvadž tím vlastníkovi prokázal neocenitelnou službu; v té bestii totiž zřejmě trvale sídlilo sedm zlých duchů, jeden horší než druhý. Tomu kupci jistě spadl kámen ze srdce, když se jednoho dne probudil a zjistil, že jeho vzácný poklad je tentam i se sedlem, postroji a se vším všudy. Cesta Syrskou pouští byla příšerná. Velbloud dělal, co mohl, aby mu zlomil vaz u každého vyschlého řečiště nebo v každém průsmyku, kam přišli, a přikrádal se dokonce i v noci, aby dupal po jeho spícím těle. Pak nám napsal z Alexandrie, že v Edomu pustil to zvíře na svobodu, ale že mu se záludným pohledem v oku bylo pořád v patách a šinulo se za ním až k pobřeží. „Přísahám ti, vznešená a moudrá paní Antonie, má vzácná přítelko a nejšlechetnější dobroditelko, že jsem tomu správci v Anthedonu upláchl ani ne tak ze strachu před věřiteli jako z hrůzy před tím děsným velbloudem. Kdybych se nechal zavřít, určitě by za mnou vlezl až do cely a chtěl by tam být se mnou.“ Připojil ještě postskriptum: „Moji příbuzní v Edomu byli neobyčejně pohostinní, ovšem ne abyste si z toho vyvodili, že se snad předali. Ti jsou tak šetrní, že si například čisté prádlo obléknou jenom třikrát v životě – když se žení, když umřou a když přepadnou nějakou karavanu a pomohou si tak k čistému prádlu zadarmo. V celém Edomu neexistuje jediný valchář.“ Svou hádku nebo nedorozumění, jak to nazýval, s Flakkem vylíčil samozřejmě v co nejpříznivějším světle. Vyčítal si svou nerozvážnost a Flakka chválil jako muže, který má snad až přepjatý smysl pro poctivost – je v tom ohledu tak náročný, že ho lidé, kterým vládne, neocení a považují ho za výstředníka.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů