Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

24. srpna

Petr je z toho všeho stále vyšašený, ale ovládá se - až na to, že nemožně přehání. Není divu, i pro něho je to cosi zcela nepoznaného. Nejraději by mi zakázal jakoukoliv tělesnou námahu, nesmím ani vynést basu piv ze sklepa nebo umýt okna, hlídá mě jako ostříž: podle něho bych asi měla jen sedět na židli a zasněně civět do prázdna. Je mi to k smíchu - tím spíš, že se cítím fyzicky báječně, nepamatuju se, kdy jsem se tak cítila a kdy jsem vypadala tak pěkně jako teď. Přímo kvetu - a to nejen podle vlastního úsudku, říká mi to kdekdo, ovšem až na Tautzeho, ale ten se se mnou nikdy nezabýval - pro něho jsem a zřejmě zůstanu jen vzduch.

Občas při práci nebo v přítomnosti jiných lidí zavadíme o sebe s Petrem letmými pohledy a i beze slov víme své. Je v něm němá a mile plachá radost, svítí mu z očí, ale pod ní vyciťuju zcela nepovědomý ostych - přede mnou! Proč? Je teď právě tak dojemný jako komický, především tím, jak se pokouší o jistou vážnost a důstojnost v chování: bohudík se mu to příliš nevede, a tak se kojím nadějí, že ho to časem přejde.

První příznaky znormálnění jsou už tady: především konečně otevřel paklíčem onen tajuplný kumbál pod schody na půdu - jedinou místnost, kterou jsme dosud neproslídili - a vnikl do ní. Přihlížela jsem z prahu, dovnitř se mi ani nechtělo.

Kromě šera, pachu dlouho konzervovaného vzduchu, letité špíny a pavučin byl kumbál přímo přecpán nejrozmanitějším haraburdím: hromady zažloutlých německých časopisů, troje paroží, jakési pasti, kolébka, barevná soška světce s uraženou rukou, rozpadlá máselnice, kolovrat, klec na ptactvo vedle obstarožního gramofonu s obrovskou troubou - fantastické království věcí dávno dosloužilých a odložených, hlava se točila z té zaprášené mnohosti! Petr nad tím upadl v nadšení, které mě nepřekvapilo, a okamžitě začal kramařit. - Páni! - hýkal blaženě nad každým objevem, - tímhle by se dalo vybavit vetešnictví střední velikostí, to mě podržte! Koukej!

- loutkové divadlo i s pimprlaty, a tady - to je přece laterna magika! Jako kluk jsem po ní děsně toužil, a ona tu na mě čeká. Mohli bychom po večerech promítat hostům diapozitivy a hrát k tomu na gramofon, co říkáš?

Desek je tu hromada, prosím - Hoffmanovy povídky, Anitřin tanec od Griega, směs z Netopýra, a tady - Horst Wessel Lied… prvotřídní hit! Slyšelas to někdy, převzácná? -

- Ne. A ani po tom netoužím, klenote. -

Prozíravě jsem se vzdala pokusů dostat ho odtud a šla dolů napřed. Ve světnici se objevil až za hodnou chvíli, špinavý od hlavy k patě, a pod paží nesl dva dřevěné klacky, jejich účel mi hned nebyl jasný. - Chůdy, - vysvětlil stručně. A nebyl by to on, kdyby je bez prodlení a s vervou sobě vlastní nevyzkoušel. Sledovala jsem to jako klauniádu obstojné úrovně a mřela smíchem: byl neodolatelný, jak se znovu a znovu vyhupoval na stupačky chůd a vzápětí z nich padal na podlahu - pak konečně první povážlivě rozkymácený krok a pád! Nechechtej se! utrhl se na mne, musí to jít, himl, jako kluk jsem na nich chodil zcela bravurně! Po sérii blamáží zvládl základy chůze a nemohl se jí nasytit. Toporně se kymácel mezi stropem a podlahou, pak zmizel na chodbě a dup, dup - strašidelné dunění se rozléhalo celým domem. Zdravím tě, halekal triumfálně, je to báječný, vidět najednou svět z nadhledu! Ve vrcholícím záchvatu zpupnosti vykročil hlavními dveřmi na verandu a pokusil se sestoupit na chůdách ze schodů. To se mu jakžtakž podařilo, ale dole se chůdy zabořily do rozmoklé půdy, okamžitě z nich sletěl a rozplácl se na zemi. Oklepal se, vzal chudý na ramena a odnášel je zpátky do kumbálu. Když mě míjel, podotkl docela vážně:

(...)

 

(Jan Otčenášek, Když v ráji pršelo)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist