Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

XXIII.

V ten čas neozývaly se na farském nádvoří v Padolí unylé ruské písně jako loni tou dobou za jarních soumraků a večerů. Mikula Rus už tam nebyl. Farář Havlovický zajel, jak slíbil, do Náchoda na zámek a tam u vrchního vyorodoval Mikulovi místo v šonovském dvoře. S padolskou farou se pak Mikula Rus smutně a těžko loučil; slzel, když farářovi a jeho matce dával spánembohem a za všecko děkoval.

V tu chvíli se obměkčila i stará mlynářka, která mu nemohla zapomenout, co vyvedl, jaké řeči z toho měl její syn farář. Ten už odpustil a dal Mikulovi případné naučení a dobrou radu do nového stavu a života.

Druhé loučení měl Mikula na síni, kdež čekal Doubenus. Usmíval se těšivě, když podával svou těžkou, upracovanou pravici, a přál, aby dal Pán Bůh Mikulovi štěstí, a těšivě dodal, no, aby mlčel, že se k němu taky podívá, že ho přijde navštívit.

Mikula, zardělý od pláče, chvátal ven na dvůr a zastavil se v konírně, naposled, aby se ještě podíval na své koníčky, jež tak pečlivě ošetřoval, s nimiž si nejednou pohovořil, zvláště když se měl dobře, když s jemnostpánem se vraceli, kdy on, Mikula Rus, v rozjaření začal na ně hovořit svým mateřským jazykem a byl přesvědčen, že i hnědka i „myška“ rozumějí rusky jako česky.

Teď je pohladil naposledy.

První zprávy o něm přinesl pak Doubenus několik neděl po jeho odchodu, to jest počátkem dubna. Dole v langrovské hospodě domluvil se v neděli odpoledne s nějakým od Nového Města, který sloužil v šonovském dvoře a kterýž té neděle přišel do Padolí navštívit bratra, kovářského tovaryše, pracujícího v jediné padolské kovárně.

Doubenus donesl ty zprávy o Mikulovi Rusovi nejprve na faru, „panímamince“. Vypravoval, co a jak, že Markytka má hocha a že Mikula Rus, jak jen má chviličku pokdy, chová nebo kolébe a při tom že pořád zpívá ty své ruské písničky.

„Já řku, jak se jim vede, co Markytka,“ doplňoval Doubenus a hned také opakoval odpovědi svého zpravodaje. „No dobře, ale pane tak už nevypadaj’, jak přišli, tak vykrmeni, ani von ani vona. Inu, toť, žerno by bralo, cák vo to, bralo by jako dřiu, ale žlab je vysoko. Poudal ten jistej, že Mikula a vona taky vzpomínaj’ na padolskou faru jako na ráj.“

„A sami se z něj vyhnali. Toť on Mikula – Adam,“ řekla stará mlynářka s výčitkou a kvapně dodala:

„Jemnostpánoj neříkejte Doubenus nic. Já mu to sama povím.“

Žádala tak z opatrnosti, obávajíc se, že by Doubenus za té příležitosti zavadil o ty ničemné řeči Šimůnkovy, že by se syn farář ptal a tak dověděl. A toho se bála ještě teď.

Jak se jaro počalo otvírati, nastaly jí starosti, jak bude s novou farou a co s dolováním. Zámecký stavitel začal dost pozdě a poslal jen málo zedníků, takže bylo zřejmo, že do podzimu, ani ne do zimy nebude všecko dostavěno, jmenovitě že nebudou chlévy a také ne studna. Tolik se těšila na novou faru, na větší pohodlí a teď po všem tom nová nesnáz. Dobytek zůstane v chlévě při staré faře, pro vodu budou posílati. A doly!

(...)

(Alois Jirásek, U nás IV - Zeměžluč)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville