Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

KAPITOLA 29

„Já hlupák!“ křičel jsem v zlosti nahlas.

Vyložil jsem všechen náklad z člunu a vynesl jej vysoko na pláž, kde jsem začal zakládat tábor. Na pláži se povalovalo naplavené dříví, i když ho nebylo mnoho, a při pohledu na plechovku kávy z lodní špižírny Přízraku mě napadlo rozdělat oheň.

„Jsem to ale idiot!“ vykřikoval jsem dál.

Ale Maud mi s něžnou výčitkou řekla: „Ale, ale!“ a potom se tázala, proč jsem vlastně takový idiot.

„Nejsou zápalky,“ sténal jsem. „Nevzal jsem s sebou jedinou zápalku. Tak teď nebudeme mít žádnou kávu, polévku, čaj, nic!“

„A cožpak ten – ehm – ten Robinson Crusoe, což netřel o sebe dvě dřeva?“ protáhla tázavě.

„Četl jsem osobni vylíčení několika desítek trosečníků a ti se o to všichni všemožně pokoušeli, ale pokoušeli se marně,“ odpovídal jsem. „Pamatuji na příklad Winterse, novináře, který se proslavil cestami po Aljašce a po Sibiři. Setkal jsem se s ním v Bibelotu a ten nám vyprávěl, jak se pokoušel rozdělat oheň pomocí dvou klacíků. Bylo to zábavné. Vyprávěl to nenapodobitelně, ale byl to příběh se špatným koncem. Pamatuji se na jeho závěr, a jak mu oči jiskřily, když nám říkal: ,Pánové, domorodec z Jižních moří to možná dokáže, Malajec to dokáže, ale dávám své slovo, že běloch na to nikdy nestačí.‘“

„Nu dobrá, až dosud jsme se bez toho obešli a není důvodu, proč bychom se nemohli obejít bez ohně i nadále,“ odpověděla mi vesele.

„Ale pomyslete na kávu!“ zvolal jsem. „A je to dobrá káva, opravdu, vím to bezpečně. Je to z osobní zásoby Vlka Larsena. A podívejte se na to pěkné dříví!“

Přiznám se, že se mi té kávy strašně chtělo; a zanedlouho potom jsem se dověděl, že na tu bylinku Maud také tak trpí. Kromě toho jsme už teď byli tak dlouho odkázáni jenom na studená jídla, že jsme byli prokřehlí nejen zevně, ale i zevnitř. Cokoli teplého by nám přišlo nejvýš vhod. Ale už jsem si nenaříkal a dal jsem se do vztyčování stanu z plachty pro Maud.

Pokládal jsem to za jednoduchý úkol, když k tomu mám vesla, stěžeň, ráhno a vzpěru, o spoustě lanek ani nemluvíc. Neměl jsem však vůbec žádnou zkušenost a každá jednotlivá podrobnost byla experimentem a každý úspěšný experiment vynálezem. Uběhl takřka celý den, než byl její stan dokončen a skutečně stál. A potom té noci pršelo a Maud byla vyplavena a vyhnána zpátky do člunu.

Druhého dne ráno jsem vykopal okolo stanu mělkou stružku a potom za hodinu náhlý nápor větru přeletěl skalní stěnu za námi, sebral stan a mrštil jím do písku skoro třicet metrů opodál.

Maud se smála mému schlíplému výrazu a tu jsem prohlásil: „Jakmile se vítr zmírní, zamýšlím vstoupit do člunu a prozkoumat ostrov. Někde tu musí být stanice a v ní lidé. A do té stanice musejí přijíždět lodě. Nějaká vláda jistě tady ty spousty tuleňů chrání. Ale rád bych vás viděl v bezpečí a v pohodlí, než vyrazím.“

„A já bych ráda jela s vámi,“ řekla na to.

„Lépe uděláte, když zde zůstanete. Strázní jste již vytrpěla

(...)

(Jack London, Mořský vlk)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville