Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
Pátá kapitola
Nepomyslel jsem ale na Muothovy prázdniny a chuť cestovat. Měl z mého úmyslu napsat operu radost a přislíbil veškerou pomoc, plánoval však už cestu a mohl mi pouze slíbit, že svou roli probere do podzimu. Opsal jsem mu z ní to, co už bylo hotové. Vzal si to s sebou, a jak měl ve zvyku, nedal o sobě celé měsíce slyšet.
Tak jsme pro sebe získali čas. Gertruda a já jsme teď byli dobrými přáteli. Myslím, že od oné hodiny u klavíru přesně věděla, co se ve mně děje, nikdy však neřekla ani slovo a nechovala se ke mně ani trochu jinak než předtím. Nemilovala jen mou hudbu, měla ráda i mě, a cítila jako já, že mezi námi je přirozený souzvuk, že každý z nás povahu toho druhého citlivě chápe a uznává. Tak vedle mě kráčela ve svornosti a přátelství, avšak bez vášně. Někdy mi to stačilo a já prožíval tiché a vděčné dny v její blízkosti. Ale vždy mě brzy opět ovládla vášeň, pak mi byla každá její laskavost jen almužnou a já se trápil pocitem, že bouře lásky a žádostivosti, jež mnou otřásaly, jí jsou cizí a nemilé. Často jsem se násilím oklamával a zkoušel si namluvit, že ona je prostě vyrovnaná a vesele poklidná povaha. Můj cit mi však říkal, že to není pravda, a znal jsem Gertrudu dost, abych věděl, že i v ní musí láska vyvolávat bouři a přinášet jí nebezpečí. Často jsem o tom přemýšlel a myslím, že kdybych na ni tehdy útočil a dotíral a všemi svými silami ji k sobě přitahoval, byla by mě následovala a šla se mnou navždy Takto jsem ale nedůvěřoval jejímu veselí a veškerou něhu a jemnou náklonnost, kterou mi projevovala, jsem přičítal fatálnímu soucitu. Nedokázal jsem se zbavit myšlenky, že by s jiným, zdravým a hezkým mužem, jehož by měla tak ráda jako mě, nemohla tak dlouho setrvávat v takovém poklidném přátelství. Tehdy zase nezřídka přicházely chvíle, kdy bych celou svou hudbu a všechno, co ve mně žilo, dal za zdravou nohu a mrštné vystupování.
V té dobějsem se opět sblížil s Teiserem. Byl nepostradatelný pro mou práci, a tak byl dalším, kdo se dozvěděl mé tajemství a poznal text a osnovu mé opery. Obezřele si všechno vzal, aby to doma prostudoval. Pak ale přišel a jeho dětská tvář se světlými vousy byla zardělá potěšením a hudebnickou vášní.
“Ta vaše opera, to bude něco!” křičel vzrušeně. “Předehru k ní už cítím v prstech! Teď půjdeme a vypijeme si skleničku něčeho dobrého, vy chlape jeden, a kdyby to nebylo neskromné, řekl bych, že se napijeme na bratrství. Ale nemělo by to být vnucené.”
Rád jsem přijal a byl to veselý večer. Teiser mě poprvé vzal do svého bytu. Před nedávnem k sobě přijal sestru, která po matčiněsmrti zůstala sama, a nemohl si vynachválit, jak báječně mu je po letech staromládenectví v nové domácnosti. Sestra byla prosté, veselé, nezáludné děvče se stejně světlýma, dětskýma a radostně dobrýma očima, jako měl její bratr, a jmenovala se Brigita. Přinesla nám koláč a bílé rakouské víno, k tomu krabičku s dlouhými viržinky. Tak jsme první sklenku vypili na její zdraví a druhou na dobré bratrství, a zatímco jsme pojídali koláč, popíjeli víno a kouřili, dobrák Teiser v srdečné radosti pobíhal sem a tam po pokojíku, hned seděl u klavíru, hned na sofa s kytarou v ruce, hned na rohu stolu s houslemi a hrál, co mu hezkého procházelo hlavou, zpívala veselé oči mu zářily, a to všechno na mou počest a na počest mé opery. Ukázalo se, že sestra je stejné krve a Mozartovi neholduje o nic méně; árie z Kouzelné flétny a úryvky z Dona Giovanniho jiskřily v malém bytěpřerušovány hovorem a cinkáním skleniček a provázeny houslemi, klavírem, kytarou nebo také jen dokonale čistým a bezchybným bratrovým pískáním.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů