Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

VI

Dalšího rána se Hercule Poirot vypravil do hotelu Holborn Palace, kde se zeptal na pana Howarda Raikese. Tentokrát by ho ani nepřekvapilo, kdyby mu sdělili, že pan Howard Raikes si rovněž vyšel jednou večer ven a už se nikdy neukázal.

Pan Howard Raikes se však v hotelu Holborn Palace stále zdržoval -prý právě snídá.

Dalo by se dost pochybovat o tom, že Pan Raikes byl potěšen, když se u jeho stolu zjevil Hercule Poirot.

Ačkoli již nevypadal tak vražedně jako v Poirotově vzpomínce, jeho nasupený výraz ze své intenzity příliš neztratil. Upřeně se podíval na nevítaného hosta a nezdvořile řekl:

„Co sakra je?“

„Dovolíte?“

Hercule Poirot si přitáhl židli od vedlejšího stolu. „Jako bych tu nebyl! Klidně si sedněte a udělejte si pohodlí!“

Poirot svolení s úsměvem využil.

„Takže, co chcete?“ zeptal se nepřívětivě pan Raikes.

„Pamatujete si na mě vůbec, pane Raikesi?“

„Nikdy v životě jsem o vás pohledem ani nezavadil.“

„Tak to se mýlíte. Ani ne před třemi dny jste se mnou seděl přinejmenším pět minut ve stejné místnosti.“

„Nemůžu si pamatovat každýho, koho potkám na nějakým otravným večírku.“

„Nebylo to na žádném večírku,“ řekl Poirot. „Bylo to v čekárně u zubaře.“

V mladíkových očích na okamžik probleskla jakási emoce a vzápětí se zase ztratila. Jeho chování se změnilo. Už nebyl netrpělivý a ledabylý. Obezřetně pohlédl na Poirota a řekl:

„A co jako?“

Než Poirot reagoval, pečlivě si mladého muže prostudoval. Byl přesvědčen, že jde o mladíka vskutku nebezpečného. Pohublá náruživá tvář, útočně vysunutá čelist, oči fanatika. Přesto však mohl některým ženám připadat přitažlivý. Byl oblečen do neupravených obnošených šatů a jedl s ledabylou nenasytností, která pozorujícímu Poirotovi připadala jako významný rys.

Poirot si pro sebe utvořil názor: lidská šelma, nebezpečný dravec. ..

„Co si sakra myslíte?“ spustil Raikes drsně. „Takhle si sem přijít.“

„Má přítomnost je vám nepříjemná?“

„Vždyť ani nevím, co jste zač.“

„Omlouvám se.“

Poirot obratně vytáhl jednu navštívenku a podal ji přes stůl.

Podlouhlou tváří pana Raikese opět proběhla ona poněkud neurčitá emoce. Nebyl to strach -šlo o něco agresivnějšího než strach. Následoval naprosto zřetelný vztek, I si navštívenku odhodil zpátky.

„Tak teď už vím, co jste zač. Slyšel jsem o vás.“

„To většina lidí,“ pronesl Poirot skromně.

„Vy jste soukromej čmuchal, co? Jeden z těch dražších. Ten typ, co si lidi najímají bez ohledu na peníze, když jsou ochotní zaplatit cokoli, jen aby si zachránili tu svoji mizernou kůži!“

„Jestli nebudete pít tu kávu,“ řekl Hercule Poirot, „vystydne vám.“

Hovořil laskavě a přesvědčivě.

Raikes na něj zůstal zírat.

„No to mi teda povězte, jakej druh hmyzu vy vlastně jste?“

„V téhle zemi se beztak vaří hrozná káva -,“ pokračoval Poirot.

„Tak to sedí,“ souhlasil Raikes vřele.

(...)

(Agatha Christie, Nástrahy zubařského křesla)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville