Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší stejně hodnotný obsah jako tyto stránky, ale v lepší podobě a s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub  i PDF .

POZOR!!! Při této příležitosti dáváme mimořádně k dispozici pro prvních 100 zájemců slevový kupón na -40% na e-knihy na novém LD (při objednávce alespoň za 100 Kč před slevou). Kód kupónu je: nld2023

Akce tohoto týdne:

Vilém Mrštík: balíček 3 elektronických knih (PDF+ePub)     za 109  76 Kč (-30%)

Kalendárium:

23.2.: Svatopluk ČechSvatopluk Čech
[21.2.1846-23.2.1908]
- 116. výročí úmrtí
24.2.: Wilhelm GrimmWilhelm Karl Grimm
[24.2.1786-16.12.1859]
- 238. výročí narození
24.2.: Sam LundwallSam Jerrie Lundwall
[24.2.1941]
slaví 83. narozeniny
24.2.: Karolína SvětláKarolína Světlá
[24.2.1830-7.9.1899]
- 194. výročí narození
24.2.: Jan OtčenášekJan Otčenášek
[19.11.1924-24.2.1979]
- 45. výročí úmrtí
25.2.: Anthony BurgessJohn Anthony Wilson Burgess
[25.2.1917-25.11.1993]
- 107. výročí narození
25.2.: Karl MayKarl Friedrich May
[25.2.1842-30.3.1912]
- 182. výročí narození
26.2.: Konstantin BieblKonstantin Biebl
[26.2.1898-12.11.1951]
- 126. výročí narození
26.2.: Victor HugoVictor Marie Hugo
[26.2.1802-22.5.1885]
- 222. výročí narození
26.2.: Antonín SovaAntonín Sova
[26.2.1864-16.8.1928]
- 160. výročí narození
26.2.: Arnošt LustigArnošt Lustig
[21.12.1926-26.2.2011]
- 13. výročí úmrtí
27.2.: John SteinbeckJonh Ernest Steinbeck
[27.2.1902-20.12.1968]
- 122. výročí narození
1.3.: František HrubínFrantišek Hrubín
[17.9.1910-1.3.1971]
- 53. výročí úmrtí
2.3.: John IrvingJohn Winslow Irving
[2.3.1942]
slaví 82. narozeniny
2.3.: Vilém MrštíkVilém Mrštík
[14.5.1863-2.3.1912]
- 112. výročí úmrtí
3.3.: Karel KrylKarel Kryl
[12.4.1944-3.3.1994]
- 30. výročí úmrtí
4.3.: Nikolaj GogolNikolaj Vasiljevič Gogol (Николай Васильевич Гоголь)
[1.4.1809-4.3.1852]
- 172. výročí úmrtí

Náhodná ukázka:

Vyžaduje to už pouhá slušnost, že varuji předem, pane předsedo, značná část mé svědecké výpovědi bude nanejvýš nechutná, obsahuje totiž aspekty lidské přirozenosti, o nichž se na veřejnosti hovoří velmi zřídka a rozhodně už ne před výborem Senátu. Avšak obávám se, že se s nimi musíme vyrovnat. Jsou na světě případy, kdy musíme strhnout pláštík pokrytectví, a tenhle je jedním z nich.

Vy a já, pánové, jsme výsledkem dlouhého vývojového řetězce masožravců. Z vašich tváří čtu, že většina z vás už tenhle termín vůbec nezná. No dobře, ani mě to nepřekvapuje – pochází z jazyka, který zastaral už před dvěma tisíci let. Možná že jsem se měl vyhnout eufemismům a být brutálně přímý, dokonce i kdybych měl užívat slov, která jsou ve slušné společnosti neslýchaná. Předem se omlouvám každému, koho bych se mohl dotknout.

Ještě před několika staletími skoro všichni lidé měli ze všech jídel nejraději maso – tkáň zvířat, která tehdy ještě žila. Nemám v úmyslu dosáhnout toho, aby se vám obracel žaludek, je to prostě konstatování faktů, které si můžete ověřit v každé historické příručce…

No jistě pane předsedo. Počkám, dokud se senátoru Irwingovi neudělá líp. My profesionálové občas zapomínáme, že laici mohou na výklad reagovat takhle. Ale zároveň musím výbor varovat, že přijdou ještě mnohem horší věci, pokud, pánové, má někdo z vás slabý žaludek, doporučuji vám, abyste pana senátora následovali, dokud není pozdě…

No dobře, tak už můžu pokračovat. Až do doby nejnovější se veškerá potrava dělila do dvou kategorií. Většina se vyráběla z rostlin – z obilovin, ovoce, planktonu, chaluh a dalších druhů vegetace. Už jenom stěží si umíme představit, že převážná většina našich předků se živila jako zemědělci, kteří získávali potravu z půdy nebo z moří primitivním způsobem, často lámajícím hřbet, ale je to pravda.

Druhý druh potravy, jestli se mám vrátit k tomuhle nepříjemnému námětu, bylo maso, vyráběné z poměrně malého počtu zvířat. Snad vám některé budou povědomé – krávy, prasata, ovce, velryby. Většina lidí, musím to bohužel zdůraznit, ale tento fakt je mimo jakoukoli pochybnost, dávala přednost masu před každou jinou potravou, přestože jenom ti nejbohatší se mohli svým chutím oddávat. Pro většinu lidstva maso představovalo vzácnou a příležitostnou pochoutku na jídelníčku, který byl z více než devadesáti procent vegetariánský.

Jestliže na celou záležitost pohlížíme klidně a bez vášní – doufám, že už je toho schopen i pan senátor Irwing – uvědomíme si, že maso vždycky bývalo vzácné a drahé, neboť jeho výroba je proces nesmírně zdlouhavý a nákladný. Aby se vyrobilo kilo masa, zvíře na to potřebuje sníst přinejmenším deset kilogramů rostlinné potravy – velmi často takového jídla, které by mohli zkonzumovat přímo lidské bytosti. I když pomineme veškeré problémy estetické, takový stav se nemohl tolerovat po populační explozi ve 20. století. Každý člověk, který jedl maso, odsuzoval deset nebo víc svých bližních k hladovění…

(...)

 

(Arthur C. Clarke, Božský pokrm)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist