Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Karel Václav Rais: balíček 15 elektronických knih (PDF+ePub) za 521 208 Kč (-60%)
Náhodná ukázka:
Trošku se obětovat
I.
Mořská víla se vynořila do půli těla z moře a prudce, ze všech sil plácla rukama do vody. Geralt zjistil, že má krásná, přímo dokonalá ňadra. Dojem kazila jen barva – bradavky byly tmavě zelené a dvorce kolem nich je o málo světlejší. Obratně se přizpůsobujíc dorážející vlně, se mořská víla půvabně prohnula, potřásla mokrými, světle zelenými vlasy a melodicky zazpívala.
„Copak?“ kníže se naklonil přes brlení bárky. „Co říká?“
„Odmítá,“ odpověděl Geralt. „Říká, že nechce.“
„Přeložils jí, že jí miluji? Že si bez ní nedokážu představit svůj život? Že se s ní chci oženit? Že chci jen ji a žádnou jinou?“
„Přeložil.“
„A co ona?“
„Nic.“
„Tak jí to zopakuj.“
Zaklínač si dotkl prsty rtů a vydal ze sebe rozechvělý trylek. S obtížemi vybíraje slova a melodie, začal překládat knížecí vyznání.
Mořská víla, kladoucí se naznak na vodu, jej přerušila.
„Nepřekládej, nenamáhej se,“ zazpívala. „Všechno chápu. Vždycky, když říká, že mě miluje, tak se tváří tak přihlouple. Řekl něco důležitého?“
„Nic moc.“
„Škoda,“ mořská víla zavířila vodou a ponořila se, ohýbala přitom silně ocas a pěnila mořskou vodu rozeklanou ploutví, připomínající ploutev kladivouna.
„Cože? Co říkala?“ otázal se kníže.
„Prý je to škoda.“
„Čeho je škoda? Co to má znamenat, jaká škoda?“
„Mám dojem, že to bylo odmítnutí.“
„Mně se neodmítá!“ zaječel kníže, popíraje tak očividnou skutečnost.
„Pane,“ zamumlal kapitán bárky, přicházeje k nim. „Sítě jsou připraveny, stačí je jen vrhnout a bude vaše…“
„To bych nedoporučoval,“ řekl Geralt tiše. „Není sama. Pod vodou je jich víc a v hloubce pod námi by mohl být kraken.“
Kapitán se roztřásl, zbledl a oběma rukama se nepotřebně chytil za zadek.
„Kra… kraken?“
„Kraken,“ ujistil ho zaklínač. „Nedoporučuji pokoušet se o nějaké žerty se sítěmi. Stačí když víla vykřikne a z tohoto vraku zůstanou jen prkna na vodě a my se utopíme jako koťata. A potom, Aglovale, rozhodni se, chceš se s ní oženit anebo ji chytit do sítě a pak ji držet v nějakém sudu?“
„Já ji miluji,“ řekl Agloval tvrdě. „Chci ji za ženu. Jenomže k tomu ona musí mít dvě nohy a ne šupinatý ocas. A to se udělat dá, protože jsem za dvě libry krásných perel koupil kouzelný elixír, a to s plnou zárukou. Jen bude trošku trpět, tři dny, víc ne. Zavolej ji, zaklínači, a ještě jednou jí to zopakuj.“
„Říkal jsem jí to už dvakrát. Odpověděla, že rozhodně ne, že nesouhlasí. Dodala ale, že zná mořskou čarodějnici, nymfu, která je ti ochotná kouzlem změnit nohy v elegantní ocas. A to bezbolestně.“
„Ona se nejspíš zbláznila! Já mám mít rybí ocas? Nikdy v životě! Zavolej ji, Geralte!“
Zaklínač se hluboce naklonil přes brlení. Voda ve stínu lodi byla zelená a zdála se být hustá jako želatina. Nemusel volat. Mořská víla najednou vyskočila v záplavě vody nad hladinu. Na okamžik přímo zůstala stát na ocase, pak sklouzla po vlně, obrátila se naznak a v celé kráse předvedla to, co na ní bylo nejpůvabnější. Geralt jen polkl.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů