Náhodná ukázka:

V následujících dnech jsem u ní vysedával hodiny a hodiny. Téměř se při tom nemluvilo, klidně jsem tam seděl či stál jako zakletý, slyšel měkké drhnutí kreslířského uhlu, sál lehký zápach olejových barev a neměl jiný pocit, než že jsem v blízkostí milované ženy a že na mně neustále spočívá její pohled. Bílé světlo v ateliéru se rozlévalo po stěnách, u okenních tabuli bzučelo pár ospalých much a vedle v kuchyňce zpíval lihový plamen, neboť jsem po každém sezení dostal šálek kávy.

Doma jsem často o Erminii přemýšlel. Mé vášně se nijak nedotýkalo či ji neumenšovalo, že jsem nebyl s to uctívat její umění. Ona sama byla tak krásná, laskavá, jasná a jistá; co mi bylo do jejich obrazů? Spíše jsem v její práci nacházel cosi heroického. Žena v boji o život, tichá, trpící, statečná hrdinka. Ostatně nic nevede tak naprosto k ničemu jako hloubat o někom, koho milujeme. Takové myšlenkové pochody jsou jako některé lidové a vojenské písničky, v nichž se dějí tisíce věcí, ale stále se tvrdošíjně vrací stejný refrén, i tam, kde se vůbec nehodí.

Tak i obraz té krásné Italky, jak ho nosím v paměti, není sice nejasný, avšak přece jen bez té spousty drobných čar a rysů, které člověk na cizích lidech často vypozoruje lépe než na osobách blízkých. Ani už nevím, jaký nosila účes, jak se strojila atakdále, dokonce ani byla-li postavou velká či malá. Když na ni myslím, vidím tmavovlasou, ušlechtile tvarovanou ženskou hlavu, pár ostře hledících, nepříliš velkých očí v bledé, živé tváři a dokonalou křivku drobných, trpce zralých úst. Když na ní myslím a na celé to zamilované období, pak vždycky pouze vzpomínám na onen večer na kopci, kdy vál přes jezero ten teplý vítr a já plakal, jásal a zuřil. A také na ještě jeden večer, o kterém nyní budu vyprávět.

Bylo mi jasné, že malířce musím učinit nějaké vyznání a ucházet se o ni. Být ode mne daleko, klidně bych ji byl i nadále uctíval a mlčky kvůli ní trpěl. Ale vídat ji skoro denně, hovořit s ní, podávat jí ruku a chodit do jejího domu, neustále s ostnem v srdci, to jsem dlouho nevydržel.

Konala se malá letní slavnost umělců a jejich přátel. U jezera, v hezké zahradě, za zralého, měkce vlahého večera na vrcholu léta. Pili jsme víno a vodu s ledem, poslouchali hudbu a dívali se na červené lampiony visící v dlouhých girlandách mezi stromy. Samý hovor, narážky, smích a nakonec se i zpívalo. Nějaký mladíček malíř si hrál na romantika, měl na hlavě odvážný baret, ležel natažený na zádech na zábradlí a pobrnkával na kytaru s dlouhým krkem. Několik významnějších umělců bud chybělo, nebo seděli vskrytu opodál v kruhu starších. Z žen se objevily některé mladší ve světlých letních šatech, ostatní se společností míhaly v obvyklých pohodlných kostýmech. Zejména mi byla protivně nápadná jedna starší, ošklivá studentka, na nakrátko ostříhané hlavě měla nasazený pánský klobouk, kouřila doutníky, pořádně si nahýbala vína a hodně a hlasitě mluvila. Richard jako obvykle byl u mladších děvčat. Já jsem vzdor všemu vzrušení byl chladný, pil jsem málo a čekal na Agliettiovou, která mi slíbila, že ji dnes mohu povozit ve člunu. Také pak přišla, darovala mi pár květin a nasedla se mnou do loďky.

(...)

(Hermann Hesse, Petr Camenzind)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville