Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

DRUHÁ KAPITOLA

Nazítří v deset hodin Nana ještě spala. Bydlila na Haussmannově bulváru v druhém poschodí velké novostavby, majitel v ní pronajímal byty přes první nejhorší dobu, kdy jsou ještě vlhké, jen dámičkám. Nanu tam ubytoval jeden bohatý moskevský kupec, který přijel na zimu do Paříže, a zaplatil činži na půl roku dopředu. Byt byl pro ni příliš velký a zařízení nebylo nikdy úplné, křiklavý přepych s konzolami a zlatými židlemi se tam mísil s všelijakým haraburdím z druhé ruky, s mahagonovými stolečky a svícny jakoby z florentského bronzu, ve skutečnosti zinkovými. Všecko ukazovalo na holku, kterou první vážný pán příliš brzy opustil a ona se pak musila spokojit s milovníky druhého a třetího řádu, na těžké začátky, na marné pokusy vyšvihnout se, když nebyl úvěr a hrozilo se vyhazovem.

Nana spala na břiše, tváří zbledlou spánkem zabořena do podušky, kterou svírala nahýma pažema. Ložnice a toaletní pokojík byly dvě jediné místnosti, které místní čalouník pečlivě zařídil. V tlumeném světle, které vnikalo zpod záclon, bylo vidět palisandrový nábytek, tapety a židle potažené prošívaným damaškem s velikými modrými květy na šedém podkladě. Tu se Nana ve vlahém dusnu dřímající ložnice prudce probudila, jakoby překvapena, že místo po jejím boku je prázdné. Pohlédla vedle na druhou podušku a v jejích krajkách spatřila ještě teplý důlek, vytlačený hlavou.

Zatápala rukou a stiskla elektrický zvonek u hlavy postele.

"Copak on už odešel?" zeptala se, když vstoupila komorná.

"Ano, madame, pan Paul odešel ani ne před deseti minutami... Protože madame byla unavena, nechtěl ji budit. Ale mám vyřídit, že přijde zítra." Komorná Zoe za hovoru vytahovala žaluzie. Do ložnice vpadl bílý den. Zoe, výrazná brunetka s hladkým, pěšinkou rozděleným účesem, měla tvář protaženou jako psí čumáček, bledou a dolíčkovatou, ploský nos, tlusté rty a černé, věčně těkající oči.

"Zítra, zítra," vzpomínala Nana, která se dosud úplně neprobrala ze spánku, "copak je zítra jeho den?"

"Ano, madame, pan Paul chodí vždycky ve středu."

"Ale ne, už si vzpomínám," zvolala mladá žena, když usedla v posteli. "Všecko se změnilo. Chtěla jsem mu to dnes ráno říct... Padl by tady na Cikána a to by byla pěkná mela!"

"Madame mi nic neříkala, nemohla jsem vědět," bručela Zoe. "Když madame mění dny, má mi to říct, abych věděla...

Tak starý špinhauzník už nebude chodit v úterý?"

Když byly paní a služka mezi sebou, říkaly docela vážně starý špinhauzník a Cikán dvěma mužům, kteří si je vydržovali, jeden byl obchodník z předměstí Saint-Denis, opatrný na krejcar, druhý, jakýsi Valach, prý hrabě, platil velmi nepravidelně a peníze od něho podivně páchly. Daguenet si vyjednal, že bude chodit po starém špinhauzníkovi, protože obchodník musil být doma už ráno v osm hodin, mladý muž čekal v kuchyni u Zoe, až odejde, a zaujímal pak jeho ještě teplé místo až do deseti hodin, pak sám odcházel za svými záležitostmi. Naně i jemu se to zdálo velmi pohodlné.

(...)

(Émile Zola, Nana)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville