Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Náhodná ukázka:

IX.

V noci muselo pršet.

Geralt vyšel před stáj, protíral si oči a vyčesával slámu z vlasů. Vycházející slunce se lesklo na mokrých střechách a zlatě zářilo v kalužích. Zaklínač si odplivl. V ústech ještě cítil pachuť a boule na hlavě se ozývala tupou bolestí.

Na plůtku před stájí seděl vyhublý černý kocourek, soustředěně si lízající tlapku.

„Čičí, čičí, kocourku,“ řekl zaklínač.

Kocour ztuhl, nepřátelsky na něj pohlédl, složil uši a zasyčel, obnažuje zoubky.

„Já vím,“ přikývl Geralt. „Já tě taky nemám rád. Jen jsem žertoval.“

Pomalými pohyby silně stáhl spony kazajky, narovnal na oděvu všechny faldy a přesvědčil se, zda mu nikde nepřekáží v pohybu: Hodil si meč na záda a upravil si jej nad pravým ramenem. Opásal čelo koženou čelenkou a vlasy odhrnul dozadu, za uši. Natáhl si dlouhé bojové rukavice, naježené hroty stříbrných cvočků.

Znovu pohlédl na slunce, stahuje zřítelnice do svislých čárek. Krásný den, řekl si. Krásný den k boji.

Povzdechl a odplivl si, pak pomalu vykročil dolů uličkou, podél zdí, vonících ostrým pachem mokré omítky a vápenné malty.

„Hej, podivíne!“

Ohlédl se. Ve společnosti tří podezřele vyhlížejících individuí seděl na hromadě klád u hradby Cikáda. Vstal, protáhl se, vyšel doprostřed uličky, pečlivě se přitom vyhýbaje kalužím.

„Kampak?“ otázal se, opíraje úzké ruce o zbraní zatížený pás.

„Po tom ti nic není.“

„Aby ti to bylo jasné, houby mě zajímá starosta, čaroděj i celé to zasrané město,“ promluvil Cikáda pomalu a důrazně. „Jde mi o tebe, zaklínači. Nedojdeš na konec téhle uličky, rozumíš? Chci se přesvědčit, jak umíš bojovat. Nedá mi to spát. Stůj, říkám.“

„Zmiz mi z cesty!“

„Stůj!“ zařval Cikáda s rukou na meči. „Nechápeš, co po tobě chci? Budeme se bít! Já tě vyzývám! Hned se ukáže, kdo je lepší.“

Geralt pokrčil rameny, ale ani nezpomalil.

„Vyzývám tě k souboji! Slyšíš, mutante?“ vykřikl Cikáda a opět se mu postavil do cesty. „Na co čekáš? Vytahuj to železo! Copak, máš strach? Anebo se dokážeš postavit jen těm, kdo, jako Istredd, šoustají tu tvoji čarodějnici?“

Geralt šel dál, nutil tak Cikádu, aby neobratně ustupoval dozadu. Cikádovi společníci vstali z hromady klád a vydali se za nimi. Drželi se ale vzadu. Geralt jen slyšel, jak pod jejich nohama čvachtá bláto.

„Vyzývám tě!“ opakoval střídavě rudnoucí a blednoucí Cikáda. „Slyšíš, ty zaklínačský more? Co ještě chceš? Mám ti naplivat do ksichtu?“

„Plivni si.“

Cikáda se zastavil a opravdu se nadechl a sevřel rty k plivnutí. Sledoval zaklínačovy oči a ne ruce. A to byla chyba. Geralt ani nezpomalil, jen ho bleskově udeřil, bez nápřahu, jen ze zhoupnutí v kolenou, pěstí v okované rukavici. Udeřil jej přímo do úst, přímo do ušklíbajících se rtů, které praskly jako přezrálé višně. Zaklínač se přikrčil a udeřil ještě jednou, přímo do stejného místa a cítil, jak se silným úderem ustupuje jeho vztek. Cikáda s jednou nohou v blátě a druhou ve vzduchu, krvavě zazvracel a plácl sebou naznak do kaluže. Zaklínač za sebou zaslechl zvuk dýky, tasené z pochvy, zastavil tedy a obrátil se s rukou na jílci meče.

(...)

 

(Andrzej Sapkowski, Zaklínač: Věčný oheň)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist