Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší stejně hodnotný obsah jako tyto stránky, ale v lepší podobě a s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub  i PDF .

POZOR!!! Při této příležitosti dáváme mimořádně k dispozici pro prvních 100 zájemců slevový kupón na -40% na e-knihy na novém LD (při objednávce alespoň za 100 Kč před slevou). Kód kupónu je: nld2023

Akce tohoto týdne:

Franz Kafka: balíček 14 elektronických knih (PDF+ePub)     za 478  215 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Tenhle příběh by měl vyprávět někdo jiný, kdo rozumí tomu komickému druhu fotbalu, jaký se hraje dole v Jižní Americe. U nás doma v Moscow ve státě Idaho míč popadneme a pak se s ním běží. V té malé, ale bohaté republice – budu jí říkat Perivie – ho kopou sem tam nohama. A to ještě není nic proti tomu, co tam dělají se soudcem.

Hasta la Vista, hlavní město Perivie, je pěkné moderní město nahoře v Andách, skoro dvě míle vysoko nad mořem. Je velice pyšné na svůj velikánský fotbalový stadión, do kterého se vejde sto tisíc diváků. Ale ani tak není dost velký, aby se do něho vešli všichni fanoušci, když je na programu nějaký opravdu důležitý zápas, jako například každoroční utkání se sousední republikou Panagurií.

Jedna z prvých věcí, které jsem se dověděl, sotva jsem po různých nesnázích v méně demokratických územích Jižní Ameriky do Perivie dorazil, bylo to, že prohráli loňský zápas kvůli tomu bezectnému pacholkovi rozhodčímu. Potrestal, jak se zdálo, většinu hráčů jejich mužstva, neuznal jim gól a všemožně se přičinil, aby ti lepší prohráli. Při tomto výpadu mě zachvátil stesk po domově, ale když jsem si uvědomil, kde jsem, poznamenal jsem jen: „Měli jste mu víc zaplatit.“

„Zaplatili jsme dost,“ zněla roztrpčená odpověď. „Jenže Panaguřani se k němu dostali ještě po nás.“

„To je zlé,“ odpověděl jsem. „Dneska je těžké najít čestného chlapa, který zůstane na vaší straně, když už si ho jednou koupíte.“

Celník, který mi právě sebral poslední stodolarovou bankovku, měl tolik cti, že se pod strniskem vousů začervenal, když mi ukázal rukou přes hranici. Následujících pár týdnů bylo pěkně krušných, což není jediný důvod, proč bych o nich raději nemluvil. Ale brzy jsem se opět vrátil k obchodu se zemědělskými stroji – třebaže žádný z těch, co jsem dodával, se jaktěživ nedostal ani do blízkosti nějakého hospodářství – a už to stálo mnohem víc než sto dolarů, pokaždé když šly přes hranici a když jsem nechtěl, aby do nich kdejaký šťoura strkal nos. Fotbal byl poslední věc, o kterou jsem měl čas se starat; věděl jsem, že mého nákladného importu může být teď užito každým okamžikem, a chtěl jsem se pojistit, aby tentokrát se mnou šly i mé zisky, až odsud půjdu.

Přesto jsem ale nemohl nepostřehnout rozrušení, když se blížil den odvetného utkání. Už proto ne, že to zasahovalo do mého obchodu. Jdu na poradu, uspořádanou s velkými obtížemi a výdaji v nějakém bezpečném hotelu nebo v domě nějakého spolehlivého příznivce, a polovinu času tam propovídají o fotbalu. Bylo to k zbláznění a začal jsem uvažovat o tom, jestli Periviánci berou politiku alespoň tak vážně jako sport.

„Pánové!“ protestoval jsem. „Naše příští zásilka rotačních secích strojů se vykládá už zítra, a jestli nedostaneme včas povolení od ministra zemědělství, mohl by někdo otevřít ty bedny a potom…“

„Nedělejte si starosti, chlapče,“ odpovídal zlehka generál Sierra nebo plukovník Pedro, „to už je zařízené. Nechte to na armádě.“

Byl jsem dost chytrý, abych se nezeptal – „A na které armádě?“, a tak jsem příštích deset minut musel jen poslouchat, jak zuří hádka o fotbalovou taktiku a o nejlepších způsobech, jak naložit se vzdorovitým soudcem. Nikdy se mi ani nesnilo – a jsem si jist, že se nikomu nesnilo – o tom, že by tohle téma mohlo mít důvěrnou souvislost s našimi vlastními problémy. Od té doby už jsem měl trochu času si domyslet, co se to vlastně dalo, třebaže to zprvu vypadalo velice zmateně. Ústřední postavou celého toho nepravděpodobného dramatu byl bezpochyby don Hernando Días – milionář, krasavec, fotbalový fanoušek, amatérský vědec a – jak jsem si jist — příští president Perivie. Podle jeho záliby v závodních vozech a v hollywoodských kráskách lidé většinou usuzují, že ze všeho nejvíc se na něj hodí nálepka s názvem „playboy“. Nic, ale opravdu nic nemůže být tak daleko od pravdy.

(...)

 

(Arthur C. Clarke, Lehký případ úžehu)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist