Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Jednou týdně jsem se chodila s mým mužem koupat k jeho sestřenici Miladě která byla tak jako můj muž z Brna a ráda hovořila moravským nářečím a ráda hovořila brněnským hantecem… narodila se ve vegrťálu na Pekandě v činžáku který vypadal s pavlačemi jako veliká trestnice… Němci v Brně říkali té Pekařské ulici Pekando… Teď bydlela v Holešovicích v činžáku hned vedle hospody Na Bateriích Chodila jsem tam přes libeňský most a vraceli jsme se s mužem zase po tom libeňském mostě… táhl od vody příjemný vzduch a přes zábradlí byl pěkný pohled na Bulovku… Hlavně večer… Můj muž když kráčel tak vyhmatával na zábradlí tu strukturu kamene a nasával vzduch a když se díval do hlubiny na vodu a když se rozhlížel na krajinu a rozsvícené nemocniční pavilony zrcadlící se v řece tak mlčel a já jsem musela mlčet taky… U Milady bylo veselo Miladin muž pan Kocián rád jedl a telefonoval už od božího odpoledne Miladě do Sběrných surovin zda nezapomněla koupit to či ono k večeři a připomínal Miladě aby nechodila ke Svozilům a nechlastala se šoféry slivovici… Vždycky když Milada nešla a nevracela se ten jistý čas tak pan Kocián s hodinkami v prstech čekal nejdřív v průjezdu činžáku na svoji ženu… Často jsem jej zastihla s tím jeho ustaraným obličejem vykukujícím ze dveří činžáku… A tak jsem čekala s ním… A pak když už jsem se lekávala i já tak Milada vystoupila z tramvaje s taškami a pan Kocián zsinalý kráčel vedle Milady a křičel hrozné nadávky a nastavoval Miladě ciferník hodinek a sípal… Kdes byla? Je z tebe cejtit slivovice… Než jsme vystoupili po schodech ke dveřím jejich bytu byla jsem bledá pan Kocián zsinalý a Milada plakala a tvrdila že odpoledne snědla pouze tři rumové pralinky… Pak ještě doma když Milada plakala a pan Kocián desetkrát převyprávěl že Miladu zachránil a vytáhl z bahna ulice… zklidnil se když Milada připravovala večeři a já jsem se koupala… a za čtvrt hodiny už všechno bývalo v pořádku a pan Kocián zpíval falešným hlasem árii z opery… Drahá Marto… O drahá Marto… Ráda jsem u Kociánů večeřela… když byla omáčka tak pan Kocián se vždycky hrozně rozkřičel protože Milada jedla tak hltavě že si vždycky pocintala omáčkou blůzičku… Je vidět že jseš z Pekandy! Hulákal pan Kocián… Byl prokuristou firmy na ústřední topení firma Kabeš… každý rok býval v cizině to bylo jeho o dovolené cestovat a podle toho kam cestoval tak si bral buďto námořní čepici když jel na sever Evropy nebo tropickou helmu když jel k Středozemnímu moři… Tu čepici nebo helmu vozíval v papírovém pytlíku a vzal si ji až když překročil hranice… Když měl náladu tak mi vyprávěl nadšeně o svých cestách… rád mi vyprávěl že je levobočkem hraběte Lánského z Růže… Taky tak se oblékal obzvláště když bylo pondělí a on chodil mezi pondělníky do společnosti kam chodili herci a bývalí politici a jiní slavní lidé… společnost jen mužů společnost kam mohla žena jen tak že pootevřela dveře a zamávala kapesníčkem… tady nakonec politický komentář světových událostí za týden podával přítel pana Kociána bývalý konzul v Bolívii Jaroušek a komentátor Frýb… Ten pondělní podvečer pan Kocián se holil ač se oholil již ráno barvil si vlasy a stahoval si ten svůj účes síťkou a pudroval se a čistil si botičky a vybíral kravatu a smál se a zářil a zpíval si v koupelně Drahá Marto… drahá Marto… zpíval s ohromným citem a falešně… Jednou jsem přišla a stalo se zřejmě neštěstí Pan Kocián ležel s rozhozenýma dlaněma v lenošce oči v sloup a Milada plakala… Totiž zapomněla koupit červenou řepu protože k večeři byly šunknfleky… a šunknfleky bez červené řepy to bylo tak strašné že Milada musela běžet na hlavní třídu… ale už bylo zavříno… a když se vrátila s pláčem tak pan Kocián znovu připomenul že zachránil Miladu před bahnem ulice… A Milada mu řekla v pláči aby ji políbil v prdel… a pan Kocián se zhroutil a tak ležel až když jsem přišla a pak mi slabým hlasem řekl… že jeho manželka mu doporučila aby ji políbil nikoliv po česká do prdele ale v prdel… jemu doporučila aby ji políbil v prdel jemu levobočkovi hraběte Lánského z Růže…

(...)

 

(Bohumil Hrabal, Vita nuova)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist