Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub) za 528 238 Kč (-55%)
Náhodná ukázka:
Nakonec vstal a vzdychl. Přistoupil ke konsole připevněné ke zdi vedle kovové transportní plošiny s lesknoucími se pruty. Stlačil tlačítko „Zprávy“. Obrazovka monitoru ožila.
TELEFONOVAL EDWIN TEDDERS přečetl a dále včerejší datum a hodinu – čas, kdy jeho přistroj předal signál do tábořiště v divočině. Ještě níž systém vypsal dalších šest pokusů Edwina Tedderse, poslední byl zaznamenán před několika hodinami. Dále vstupní kód a prosbu, aby se s ním co možná nejrychleji spojil, doplněnou slůvkem PILNÉ.
Snažil se vzpomenout, zda zná nějakého Edwina Tedderse. Konstatoval, že nikoliv.
Zvolil číslo a čekal.
Signál bzučáku utichl, ale obrazovka byla stále tmavá.
„Slyším,“ ozval se zvučný, mužský hlas.
„Tady je William Černý Kůň Zpěvák,“ představil se. „Edwin Tedders mě prosí, abych mu zavolal.“
„Malý okamžik.“ Hlas na druhém konci zazněl o něco výš a hlasitěji. „Zavolám ho.“
Dotkl se tyrkysové náušnice a klidně se díval na prázdnou obrazovku. Na hodinách naskočila další minuta. Pak další…
Obrazovka se náhle rozjasnila a ukázala vráskami zbrázděnou tvář muže s tmavými vlasy a světlýma očima. Úsměv na jeho tváři spíše svědčil o úlevě než o radosti.
„Jsem Edwin Tedders,“ řekl. „Jsem rád, že se nám konečně podařilo vás zastihnout. Můžete se přenést tady k nám? Šlo by to ihned?“
„Mohl.“ Podíval se na blikající políčko na levé straně. „Ale o co jde?“
„Mohu vám to říct pouze osobně. Přehoďte řízení. Je to velice důležité.“
„Dobře. Už jdu.“
Přešel ke kovové plošině a zapojil aktivační proces. Zařízení tise zašumělo. Po prutech začala stoupat vzhůru barevná kola.
„Jsem připraven,“ řekl a postavil se na kovovou desku. Když se podíval dolů, uviděl, jak začínají mizet jeho nohy.
Na chvíli se všechno kolem něho pohroužilo do chaosu, pak se vše opět vrátilo do původního stavu. Stál v zařízení, které bylo podobné tomu jeho. Když zvedl hlavu, spatřil velkou místnost zařízenou v dávném stylu: tmavé boazérie, těžká křesla pobitá kůží, čínská pohovka, police plné knih vázaných v kůži, drapérie, krb, ve kterém hořelo opravdové dřevo. U plošiny stáli dva lidé; Tedders a malý, světlovlasý muž. Podle jeho hlasu zjistil, že to je tentýž muž, se kterým mluvil nejdříve.
„Můj sekretář, Mark Brandes,“ představil ho Tedders, když sestoupil z plošiny a přistoupil k nim.
Podvědomě, podle dávného obyčeje Lidu, spíše přiložil svou ruku k jeho, než mu ji stiskl. Brandes se podivil, ale Tedders už ukazoval na křesla.
„Posaďte se, pane Zpěváku.“
„Prosím, říkejte mi Billy.“
„Jak chceš, Billy. Dáš si něco na pití?“
„Rád.“
„Mám tady báječnou brandy.“
„Výborně.“
Tedders se podíval na Brandese, který odešel k baru a nalil dvě skleničky.
„Venku už je cítit jaro,“ poznamenal Tedders.
Billy kývl hlavou a vzal si svou skleničku.
„Měl jsi neuvěřitelnou kariéru. Efekty a účinky hibernace a dilatace času tě udržovaly natolik při životě, že jsi klidně mohl využít všech pokroků medicíny. Jsi opravdový relikt historie, i když na to vůbec nevypadáš.“
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů