Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub) za 528 238 Kč (-55%)
Náhodná ukázka:
V.
Ach, co mám ještě všechno pro vás na srdci! Ani nevíte, dvojčátka, kolik náhlých obratů umí vzít slova, když se jim zachce. Povím vám dnes něco o lidech, které potkáváte na ulici, ale dřív se zas vrátím ke svým pohádkám.
Slyšte, děti, pohádku o chůzi domem.
Malá dívčinka, která musí stoupat po vysokém schodišti až do podkroví, se snadno udýchá. Srdce se jí roztluče, a proto dá raději přednost pomalým krokům, pěkně schůdek ke schůdku.
Snad bylo a možná že ani nebylo, ale přece Aldonregina, když jí už bylo pět roků, se odhodlala navštívit svého tatínka malíře, který bydlel až nahoře v podkroví.
Skutečně, hned když přešla několik prvních schodů, potkal ji sestupující mlékař s prázdnými bandaskami a rozpředl se mezi nimi takovýto rozhovor:
MLÉKAŘ: Kam kráčíš, malá dívčinko?
ALDONREGINA: Já jdu ke svému tatínkovi malíři až do podkroví. O jé, to je ještě schůdků!
MLÉKAŘ: Máš pravdu, Aldonregino. V tomto domě žije mnoho lidí, od přízemí až vzhůru k prádelně, a všichni pijí naše dobré mléko. Piješ také mléko?
ALDONREGINA: Samozřejmě že piji mléko. A chodím do bílých mlékáren. Vy tam také chodíte, mlékaři?
MLÉKAŘ: Samozřejmě, vždyť jsem odtamtud a právě si jdu vypít plný žejdlík.
Pak šla Aldonregina dál a potkala kominíka, který tu vymetal komíny. Hovořili toto:
ALDONREGINA: Kominíku, mohu si na vás sáhnout? Ať mám štěstí a jsem hned nahoře v podkroví!
KOMINÍK: Ty jsi dnes hezká, Aldonregino, a já jsem smutný. Nemysli si, to není žádný med, vymetat komíny a celý se počernit.
ALDONREGINA: Nebuďte smutný, kominíku, vždyť vidíte lidem do krbů. Pěkně se usmějte!
KOMINÍK: Tak já se tedy usmívám. Ale přece jsem smutný.
Když už byla Aldonregina hodně vysoko, zaslechla za jedněmi dveřmi, na nichž byl nápis: Václav Starý, studující, podivný zpěv. Zastavila se na chvíli, aby si oddechla, a poslouchala! Slyšela tuto písničku:
Má krásná zářící a krutá povstalkyně když kráčíš podél záhonů jež zimou usnuly a lovíš v knížkách skříně jsi moje milenka – nahatá – z kartonu Pak k tobě přiléhám a ve vařícím čaji se naše boky setkají listy knih básnických se větrem kolébají na čajník spadl list tma leží na kraji Ach jak se milujem v svém nelítostném spánku – jsi něžný – šeptáš mi co to máš na ústech? líbám tvou malou ranku a zkouším podruhé své skrovné nadání Mé srdce zaspalo na kraji leží ráno list nocí okoral kam jsi mi odešla má krutá kurtizáno? kam jsi mi odešla a co mi spánek vzal? Na bílý zimní list padla čerň písmene v pokoji ztichl skřípot per má střídmá odvaha si zpívá – ještě ne – a barví nahnědo veršík jenž uletěl
Ta písnička se Aldonregině zdála být velmi podivná. Zazvonila u těch dveří na zvoneček a za chvilku jí přišel otevřít bledý hoch. Řekla mu:
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů