Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub) za 528 238 Kč (-55%)
Náhodná ukázka:
Ladění
Když bylo Christianu Haroldsenovi šest měsíců, předběžné zkoušky ukázaly talent pro rytmus a čistý hudební sluch. Čekaly ho samozřejmě ještě další zkoušky a otevíralo se mu mnoho jiných cest. Ale rytmus a tón byla řídící znamení jeho osobního zvěrokruhu, a tak začalo jejich posilování. Manželé Haroldsenovi dostali pásky s nejrůznějšími zvuky a tyto pásky měli neustále, ve dne v noci přehrávat.
Když byly Christianu Haroldsenovi dva roky, sedmá série testů vytyčila cestu, kterou se nevyhnutelně bude ubírat. Měl výjimečné tvůrčí schopnosti, nenasytnou zvědavost a cit pro hudbu tak intenzívní, že z nejvyššího ze všech testů vyšlo: „Génius“.
Génius, to bylo slovo, které mu vzalo domov u rodičů a přeneslo ho do domu v hlubokém lese, kde byly zimy bouřlivé a kruté a léta jen krátké, zoufalé erupce zeleně. Jak rostl, pečovali o něj nezpívající sluhové a jedinou hudbou, kterou směl poslouchat, byl zpěv ptáků, písně větru a praskání dřeva v zimě; hřmění a tiché výkřiky zlatých listů, když se utrhnou a padají k zemi, déšť na střeše a kapky vody z rampouchů, brebentění veverek a hluboké ticho padajícího sněhu za bezměsíčné noci.
Tyto zvuky byly jedinou hudbou, kterou Christian vnímal. Jak vyrůstal, ze symfonií jeho prvních let zůstaly jen vzdálené, neoživitelné vzpomínky. A tak se naučil slyšet hudbu ve věcech nehudebních – musel najít hudbu i tam, kde žádná nebyla.
Zjistil, že i barvy mu v duchu znějí: slunce v létě bylo hlasitý akord, měsíční svit v zimě byl tenký, žalostný nářek; nová zeleň na jaře zněla tichým šepotem v téměř (ale ne úplně) nahodilých rytmech, a zrzavá liška, která jako šipka zmizela v listí, byla jako překvapivý nádech.
Všechny tyto zvuky se naučil hrát na svůj Nástroj.
Svět znal housle, trubky, klarinety a krumhorny po staletí. O tom však Christian neměl ani ponětí. Měl pouze svůj Nástroj. Stačil mu.
V jednom pokoji domu, který měl většinou sám pro sebe, Christian žil: měl tam postel (nijak měkkou), židli a stůl, tichý stroj, který se staral, aby byl čistý on i jeho šaty, a elektrickou lampu.
Ve druhém pokoji byl pouze jeho Nástroj. Byla to konzola s mnoha klávesami, pásky, páčkami a tyčinkami. Ať se jí dotkl kdekoli, vyšel zvuk. Každá klávesa zněla jinak; každý bod na pásku znamenal jinou výšku tónů; každá páčka tón pozměňovala, každá tyčinka měnila strukturu zvuku.
Když Christian do domu přišel, začal si (jako každé dítě) s Nástrojem hrát a vyluzovat z něj neobvyklé, směšné zvuky. Byl to jeho jediný kamarád; zvládl ho dobře, dokázal na něj zahrát každý zvuk, který ho napadl. Zpočátku si liboval v hlasitých, vřeštivých tónech. Později začal vychutnávat radost z ticha a rytmů. A ještě později začal hrát tiše i hlasitě, hrát dva zvuky naráz a míchat je, aby vznikl tón nový, nebo opakovat řadu tónů, kterou zahrál již dřív.
Postupně si do hudby, kterou hrál, našly cestu zvuky z okolního lesa. Naučil rozezpívat na Nástroji vítr. Jednou z písní, kterou mohl kdykoli zahrát, se naučil udělat léto; zeleň a její nekonečné variace byly pro něj tou nejjemnější harmonií; ptáci vykřikovali z Nástroje plnou vášní jeho samoty.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů