Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
IV. Podraz s taxíkem
Maigret beze spěchu stoupá po rue Pigal e, ruce v kapsách svrchníku, protože je po půlnoci a po bouřce se ochladilo, na chodnících jsou ještě mokré šmouhy. Portýři nočních podniků pod neóny kolemjdoucího brzy poznali, zákazníci postávající u baru do podkovy v kavárně na rohu rue NotreDame-de-Lorette se po sobě tázavě podívali. Nezasvěcenec by si ničeho nevšiml. A přitom z jednoho konce na druhý probíhá Montmartrem, který žije z nočních ptáků, nepostřehnutelný pohyb jako zachvění věstící poryv větru na hladině rybníka. Maigret to ví. Je rád. Tady aspoň už nemá co dělat s dívkou, která buď pláče, nebo mu vzdoruje. Poznává letmo známé siluety, domýšlí si smluvená hesla, která letí z úst k ústům, ba i to, jak důležité správkyně na toaletách dancingů po vyhlášení poplachu kvapně ukrývají sáčky s kokainem. Pelikán je tady nalevo, s modrým neónovým nápisem a olivrejovaným černochem. Ze stínu se kdosi vynoří přilepí se komisaři na záda a těsně za ním vydechne:
„To jsem rád, že jste tady!“
Je to Janvier, a ten teď s lhostejností, již by někdo mohl považovat za cynismus, která však není tak bezedná, jak vypadá, prohlásí:
„Máme to v kapse, šéfe. Měl jsem strach jenom z jednoho: že kápne božskou sám. Je úplně hin.“
Oba muži se zastaví na kraji chodníku, jako by vychutnávali svěží vzduch po dešti, a Maigret si nacpává další dýmku.
„Od Rouenu už nemůže. Jak jsme v nádražním bufetu čekali na vlak, desetkrát mi připadalo, že se ke mně vrhne a všechno vyklopí. Je to hejl…“
Maigretovi neujde nic z toho, co se děje kolem něho. Kolikpak asi lidí, kteří nemají čisté svědomí, jenom proto, že tady stojí na obrubníku, zrovna teď nenápadně bere roha anebo uklízí do ústraní jisté kompromitující věci?
„V rychlíku byl úplně sesypaný. Na Saint-Lazare nevěděl, co má dělat; kromě toho byl možná mírně stříknutý, od včerejška toho totiž hodně vypil. Nakonec šel domů, do rue Lepic. Nejspíš se umyl, vzal si smoking. Porýpal se v jídle v jedné laciné hospodě na place Blanche a šel do práce. Půjdete tam? Budete mě ještě potřebovat?“
„Běž se vyspat, hochu…“
Když bude Maigret někoho potřebovat, má na to dva muže v pohotovosti na Zlatnickém nábřeží.
„Tak do toho!“ vzdychne si.
A vejde k Pelikánovi, pokrčí rameny, když vidí, že se černoch může přetrhnout samou ochotou a považuje za nutné usmívat se od ucha k uchu, odmítne šatnářce vydat svůj svrchník. Jazzová hudba k němu doléhá přes sametové závěsy, maskující vstup do lokálu. Malý bar nalevo. Dvě zívající ženy, jeden už teď opilý synáček z lepší rodiny, majitel podniku, který horempádem přikvačí…
„Dobrej večír!“ zavrčí komisař.
Šéf má nahnáno, pochopitelně.
„Poslechněte… Doufám, že se nic neděje?“
„Ale ne! Ne…“
A Maigret ho mírně odstrčí, jde si sednout do rohu nedaleko pódia s hudebníky.
„Whisky?“
„Velké pivo.“
„Víte přece, že pivo nevedeme.“
„Tak žitnou s vodou.“
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů