Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
37
Poslední den obléhání odpoledne vystřídala vzdušné oddíly naproti přes jezero Národní garda. V noci nepozorovaně zaujali parašutisti pozice za horou Mušketa. Dvě hodiny před svítáním horu tiše po obou stranách obešli, zmocnili se stáje, osvobodili rukojmí a pak obsadili celé Scipio. Museli zabít pouze l člověka, kterým byla stráž dřímající před stájí. Uškrtili ho k tomu určenou součástí výzbroje. Já sám používal úplně stejnou ve Vietnamu. Byla to metrová struna od piána s dřevěnými rukojeťmi na obou koncích.
A bylo to.
Obráncům došla munice. Stejně tam už skoro žádní obránci nezbyli. Možná tak 10.
Fakt je, že nevěřím, že by došlo k tak delikátnímu, mikrochirurgickému zákroku nejlepších jednotek, jaké vůbec byly k dispozici, nebýt společenské důležitosti členů rady.
Byli dopraveni vrtulníky do Rochesteru, kde byli ukázáni v televizi. Poděkovali Bohu a armádě. Řekli, že nikdy nepřestali doufat. Řekli, že jsou sice vyčerpaní, ale šťastní, a jediné co chtějí je dát si horkou koupel a vyspat se v příjemné, čisté posteli.
Všichni Národní gardisti, kteří se v době obléhání nacházeli na jih od kinokomplexu V lukách, dostali bojová pěchotní vyznamenání. Měli velikou radost.
Parašutisté je už měli. Když se vystrojili na vítěznou přehlídku, měli na uniformách válečné stužky z Kostariky, Bimini, El Pasa a tak všelijak, a samozřejmě z Bitvy o Jižní Bronx. Ta bitva musela pokračovat dál i bez jejich pomoci.
Do jednoho z vrtulníků se spolu se členy rady pokoušelo dostat několik nul. Místo tam bylo. Avšak nastoupit bylo dovoleno pouze těm, kteří byli na seznamu, který přišel až z Bílého Domu. Viděl jsem ten seznam. Tex a Zuzu Johnsonová byli jedinými místními jmény.
Díval jsem se, jak vrtulníky startují, díval jsem se na šťastný konec všeho. Byl jsem nahoře ve zvonici, obhlédnout škody. Jít nahoru dříve jsem se neodvažoval. Někdo by po mně mohl vystřelit, a že bych byl nádherný terč.
A když se z vrtulníků staly tmavé skvrny na severní obloze, vyděsil mě ženský hlas. Promluvil přímo za mnou. Otočil jsem se. Byla malá a na nohou měla bílé tenisky a přišla hrozně potichu. Nikoho jsem nečekal.
Řekla: "Byla jsem zvědavá, jak to tady nahoře vypadá. Pěkná paseka, ale výhled je hezký, pokud má člověk rád vodu a vojáky." Vypadala unaveně. Jako my všichni.
Byla to Černoška. Tím nemyslím, že to byla takzvaná Černoška. Její pleť byla velice tmavá. Možná, že v sobě neměla ani kapku bílé krve. Kdyby byla mužem v Atheně, s touhle pletí by se ocitla v nejnižší společenské kastě.
Byla tak malá a vypadala tak mladá, že jsem ji považoval za tarkingtonskou studentku, možná dyslektickou dceru nějakého svrženého karibského či afrického diktátora, který zdrhl do USA s pokladnicí svého hladovějící národa.
Opět omyl!
Kdyby školní GRIOT dosud fungoval, myslím, že by neuhádl, co byla zač a co tam dělala. Žila mimo veškeré statistiky, ze kterých GRIOT při svých strašidelně rafinovaných dohadech vycházel. Když GRIOT zaskočil někdo, kdo se vymykal statistickým údajům tak dalece jako ona, jen tam tak dřepěl a hučel. Rozsvítilo se mu malé červené světýlko.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů