Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Po těchto slovech vypravující se odmlčela, načež po kratinké pomlčce dodala:

„V tento smysl vypravovala mi matka na smrtelném loži.

Co dále se sběhlo, bylo mi známo a zajisté jest známo i vám.

Dodávám tudíž jen ještě tolik, že matka po této své zpovědi ještě jednou na krátký čas se zotavila; leč po několika týdnech, v kteréžto době mi ještě různé podrobnosti vypravovala, chorobě své podlehla.

Hodinu před svou smrtí připomenula si ještě jednou pokořující okamžiky před mužem, o němž byl otec její přesvědčen, že to poslední její útočiště, a promluvila ke mně naposledy ještě několik slov, na která se pamatuji, jako bych je byla slyšela před chvílí.

,Nevěř, milé dítě,‘ pravila, ,že jest život kruhů, ku kterým jsem z mládí náležela, tak výminečný, jak o něm čítáváme v románech.

V kruzích těch jsou tytéž ctnosti i nectnosti, tytéž vášně a náruživosti, tytéž neb aspoň podobné snahy domovem, jako v jiných kruzích.

Rozdíl jest jen v pojímání, a chceš-li, v těch cárech, kterými se odívají, ve zvycích a napapouškovaných mravech i nemravech, slovem, v pouhopouhém zevnějšku.

Jádro, srdce a duch, v podstatě se neliší…

A právě tak, jako nalezneš v jiných kruzích pravou lidskost jen zřídka kdy, nenalezneš ji ve kruzích výlučných také častěji, byť se zjevně sebevíce tlačila do popředí a byla pochlebníky vychvalována!

Jest a zůstane lidskostí licoměrnou, lidskostí sobeckou, která nemá za účel prospěti tomu, kdo se k ní uchyluje o pomoc, nýbrž výhradně jen tomu, kdo se jí chce veřejně nebo poloveřejně blýskati.

Nyní víš, jakého jsi původu; víš, kdo byl tvým dědem a kdo jsou tvoji, ovšem již vzdálení příbuzní…

Nuže, chceš-li, můžeš se přihlásiti, můžeš se ponížiti, můžeš se dát i velikomyslně odkopnouti!‘

,Nikdy!‘ bylo vše, co jsem na tato poslední slova matčina mohla odpověděti.

Matka, která se byla předtím v loži poněkud vztyčila, sklesla do podušek a více nepromluvila.

Namáhavý dech její vždy více slábnul, vždy častěji dostavovaly se přestávky, až pak posléze přestala dýchati.“

Vypravující umlkla, sklonila hlavu, a v jizbě zavládlo ticho skoro hrobové.

Nebyl jsem sice vypravováním překvapen; ale elementární síla prostých, ba všedních fakt působila jako dusné ovzduší skličujíc.

Bylo mi jako člověku, který vznášeje se na éterických vlnách obraznosti v říši ideálů, byl znenáhle stažen v prach všednosti…

Zdálo se mi, že musím optati se na celou řadu podrobností, že musím o tom i onom, co jsem byl právě slyšel, pronésti svůj úsudek, a přece jsem setrval v mlčení…

Teprve po několika minutách ozval se starý harfeník, kterýž byl podobně jako já vypravování pozorně naslouchal.

„Co následovalo po příchodu vaší matky do Prahy,“ pravil, „vypravoval jsem sám. Prosím vás tudíž jen ještě za jedno: Můžete-li, povězte nebo alespoň jakýmkoli způsobem naznačte ještě, čím byl matce vaší mladý muž, kterýž v nejosudnějším okamžiku jejího života přispěl jí ku pomoci?“

(...)

(Jakub Arbes, Zborcené harfy tón)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville