Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

XVI.
UČENÝ ITAL

Dantes objal nového přítele, tak dlouho a tak netrpělivě očekávaného, a přitáhl jej k okénku, aby slabě tam vnikající světlo osvítilo jej celého.

Byl to muž malé postavy, vlasů sešedivělých spíše strádáním než věkem, pronikavých očí, ukrytých pod hustým šedým obočím, černých ještě vousů, sahajících až na prsa. Hubená jeho tvář zbrázděna byla hlubokými vráskami a smělé rysy výrazného jeho obličeje prozrazovaly muže zvyklého spíše duševní práci než tělesné. Čelo příchozího pokryto bylo potem.

Co se týká oděvu, bylo nemožno rozeznati původní jeho tvar, neboť rozpadával se v cáry.

Vypadal asi na šedesát pět let, ačkoli jistota jeho pohybů zdála se nasvědčovati, že je mladší, než jakým učinilo ho dlouhé vězení.

Přijímal nadšené výlevy mladíkovy s jistým potěšením; jeho zledovělá duše jako by se rozehřívala a tála ve styku s tímto ohnivým srdcem. Děkoval mu i s jistou vřelostí za jeho srdečnost, ačkoli byl hořce zklamán, že našel druhé vězení tam, kde doufal najíti svobodu.

„Nejprve vyšetřme, je-li možno zakrýti očím hlídačů stopy mého příchodu. Celý náš budoucí klid podmíněn je tím, aby nevěděli, co se stalo.“

Nachýlil se k otvoru, vzal kámen, jejž přes jeho tíži snadno zvedl, a vložil jej dovnitř.

„Tento kámen byl velmi nedbale odstraněn,“ poznamenal, pokyvuje hlavou; „což nemáte nástrojů?“

„A vy,“ tázal se Dantes s údivem, „vy snad nějaké máte?“

„Udělal jsem si jich několik. Kromě pilníku mám vše, čeho mi třeba: dláto, kleště, páku.“

„Ó, to bych rád viděl ty výsledky vaší trpělivosti a vynalézavosti,“ zvolal Dantes.

„Hleďte, tady je dláto.“

A ukázal mu silnou, ostrou čepel, opatřenou kouskem dřeva.

„Z čeho jste si to udělal?“ tázal se Dantes.

„Z jednoho pantu své postele. Tímto nástrojem vydlabal jsem si celou cestu, jež mne dovedla až sem. Asi padesát stop.“

„Padesát stop!“ zvolal Dantes téměř s hrůzou.

„Mluvte tiše, mladý muži, mluvte tiše; často se stane, že u dveří vězení někdo poslouchá.“

„Vědí, že jsem sám.“

„Nevadí.“

„Pravíte, že jste prokopal padesát stop, než jste se dostal sem?“

„Ano, asi taková vzdálenost dělí vaši celu od mé. Ale z nedostatku geometrických přístrojů vypočítal jsem špatně tu křivku a rozměry. Místo čtyřiceti stop ellipsy ukázalo se, že je jich padesát. Jak jsem vám již řekl, chtěl jsem se dostati k vnější zdi, prorazit ji a skočit do moře. Místo, abych podkopal chodbu, do níž vede vaše kobka, kopal jsem podél ní. Všecka moje práce je marná, neboť chodba vede na dvůr plný stráží.“

„To je pravda,“ přisvědčil Dantes, „ale chodba vede jen podél jedné stěny a moje cela má čtyři.“

„Ano, ale jednu z nich tvoří skála; deset dělníků, opatřených všemi potřebnými nástroji, musilo by pracovati deset let, než by prorazili skálu; tato druhá sousedí asi se základy guvernérova bytu, dostali bychom se do sklepů, které se jistě zavírají na klíč, a byli bychom chyceni. Třetí stěna vede – počkejte – kampak vede třetí?!“

(...)

(Alexandre Dumas, Hrabě Monte Christo 1)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville