Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Přidal jsem.

Boty sice byly stále spíš mokré než vlhké, ale zase ne tolik, a navíc byly příjemně zahřáté od radiátoru. Pozapínal jsem přezky a přetáhl si přes ně kalhoty „... kvalitní nemačkavá látka a puky jako břitvy!“ vytanula mi slova prošedivělé dámy. Co mi to jen dalo práce, přesvědčit ji, že opravdu nosím takhle velké vždy.

Chvíli jsem poskakoval po pokoji, jestli neřinčím, jestli ze mě něco neopadává, a abych si ověřil pohyblivost - pak začala povolovat podlaha.

Z igelitky jsem vyndal poslední věc - oblíbený klobouk s širokou krempou. Nikoli sice stetson, ale podle dámy stejná kvalita - prý německá. Stáhl jsem si ho hluboko do čela, aby nebylo vidět oči, přendal věci z pršáku a staré bundy do nové, nacpal všechno, co po mně zbylo, do lodního pytle (disk s Kelly Family bůhví proč do kapsy k diktafonu), zavázal ho a vyšel na chodbu. Jak jsem si vak přehazoval do levé ruky, abych mohl zamknout, z rukávu mi vyskočil glock. Pružinové pouzdro bude mít i mouchy.

Bylo za pět minut sedm a ještě jsem si potřeboval něco zařídit.

* * * * *

„Hej! Kerej ty seš?“ ozval se z recepce chraplavý hlas.

„Desítka,“ hodil jsem klíč do šuplíku.

„Tak moment, tlusťochu, to teda ne!“ plavým strništěm zarostlý obličej se přiblížil těsně k zamřížovanému okénku: „Platil to ten druhej a jen za jednoho, takže...!“

„Takže mi chcete něco říct?“ na okamžik jsem polevil v ostražitosti a použil modulovaný hlas.

„Ne-e. Asi ne. Všechno v pořádku,“ ozvalo se z recepce těsně po hlasitém škytnutí a zakvílení nohou židle, jak se vousáč instinktivně odstrčil. Musel jsem se proklít, protože na hlasový útok určitě nezapomene a policajti časem projdou i takovéhle pajzly. Odhadl jsem neprůstřelnost skla za mříží a trhl pravým zápěstím - v té chvíli se mi za zády rozlétly dveře.

* * * * *

Naštěstí to byli jen další opilí nocležníci a naštěstí si glocku stíněného širokým rukávem olejáku nevšimli.

„Uhni, tlusťochu,“ odstrčil mě první z nich.

Varovně mne zašimralo vzadu na krku. Na ranního opilce měl příliš jasné oči a nebylo z něj cítit nic než zubní pasta. A to, že na mě mluvil anglicky, taky nebylo samo sebou.

„Gut, gut,“ zvedl jsem ruce a nechal glock zajet zpátky do pouzdra.

Rychle jsem vyšel ven.

Stále byla tma, stále pršelo, ale už jen tak středně a já si hlasitě oddechl - mé maskovaní prošlo. Ale jestli se jim ten trouba z recepce zmíní o modulaci... Jako bych ty policajty slyšel: ,Stalo se tu v posledních čtyřiadvaceti hodinách něco divného? Cokoli?!‘ Nadhodil jsem si vak na rameni a protáhl krok.

* * * * *

Déšť ještě trochu polevil a nebe mezi domy zjasnělo předzvěstí svítání; jinak byla pořád lezavá zima. V mém oblečení ale bylo fajn.

Oranžové lampy bzučely a mokré kočičí hlavy mlaskaly pod nohama - v uličkách jsem byl docela sám. Lodní pytel jsem nacpal do kontejneru v nějakém průjezdu a s rukama v kapsách došel na ulici, kde jsem kupoval šaty.

(...)

(Jiří Kulhánek, Divocí a zlí III - Temný prorok)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville