Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

V. Zákazník č. 13

Maigret měl toho rána svatou trpělivost. A přece! Nedokázal Felici zabránit, aby si navlékla svůj smuteční ústroj s tím směšným placatým kloboučkem a smutečním závojem, s nímž zacházela jako s antickou drapérií. Čím si to napatlala obličej? Že by proto, aby zakryla modřiny? Tak jisté to nebylo, její smysl pro tyátr byl totiž neobyčejný. Ať tak či tak, byla sinalá, namazaná krémem a pomoučená jako klaun. Ve vlaku, který je vezl do Paříže, seděla bez hnutí, majestátně, pohled bolestně se ztrácející v nedohlednu, bylo cítit, že chce, aby si lidé kolem mysleli:

„Bože můj! Jak ta trpí… A jak se ovládá! Učiněná socha bolesti, hotová Matka sedmibolestná…“

Maigret se nicméně ani jedinkrát neusmál. Když chtěla v rue du Faubourg-Saint-Honoré vejít do obchodu s delikatesami, mírně se ozval:

„Nezdá se mi, že bude moci cokoli pozřít, děvenko!“

Copak to nechápe? Ale ano, chápal to, a tak ji nechal, nedala si totiž říct, chtěla koupit nejkrásnější španělské hrozny, pomeranče, láhev šampaňského. Za každou cenu musela nakoupit spoustu květin, obrovskou kytici bílého šeříku, a všechno to nesla sama, aniž ztratila cokoli ze svého tragického a nepřítomného vzezření.

Maigret rezignovaně šlapal za ní jako hodný shovívavý tatínek. Ulevilo se mu, když zjistil, že v beaujonské nemocnici není návštěvní den, protože tak, jak byla, by Felicie způsobila senzaci. Podařilo se mu nicméně získat od lékaře, který měl službu, povolení, aby nakoukla do pokoje, v němž ležel na izolaci Jacques Pétil on, na samém konci dlouhé chodby s emailovým nátěrem, plné mdlých pachů, s otevřenými dveřmi, za nimiž bylo vidět postele, zasmušilé tváře, a všude bílo, až příliš, bílá se tu stávala barvou nemoci.

Dost dlouho je nechali čekat a ona se všemi svými balíčky zůstala stát; konečně se dostavila sestra, maličko sebou škubla.

"Dejte mi to všechno. Dáme to nějakému děcku. Pst… Hlavně nemluvte. Buďte potichu…“

Pootevřela na prst jedny dveře, Felici dovolila jenom nahlédnout do místnůstky tonoucí v příšeří, v níž Pétil on ležel bez hnutí jako mrtvý.

Sotva se dveře zavřely, Felicie považovala za nutné říci:

„Zachráníte ho, viďte? Proboha vás prosím, udělejte všechno pro jeho záchranu.“

„Ale slečno…“

„Nehleďte na peníze. Tumáte…“

Maigret se nezasmál ani neusmál při pohledu na to, jak vytahuje z kabelky tisícovku složenou do malého čtverečku a podává ji ošetřovatelce.

„Budou-li zapotřebí nějaké peníze, jakýkoli obnos…“

Teď už z ní Maigret legraci neměl, a přitom ještě nikdy nebyla tak k smíchu. Ba co víc: Jak znovu procházeli chodbou, jíž okázale vlál Felici n černý závoj, vstoupilo jí do cesty děcko, ona se sklonila, chtěla malého pacienta políbit a vydechla:

„Chuděrka malá!“

Není snad člověk citlivější vůči veškeré bolesti, když sám trpí? Pár kroků odtud stála mladá sestřička s platinovým přelivem, strašlivě utažená v přiléhavém plášti. Při pohledu na ten obrázek div nevyprskla, zavolala na kolegyni, která byla v jedné z místností, ať se jde kouknout.

(...)

(Georges Simenon, Je tu Felicie)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville